Manhattanský projekt byl americkou snahou o výzkum, setrojení a použití atomové bomby
Samotný projekt začal tak, že v roce 1939 obdržel prezident Franklin Delano Roosevelt dopis od fyzika Alberta Einsteina s naléhavou zprávou. Einstein v ní psal, že fyzici nedávno objevili, že uranový prvek může generovat obrovské množství energie dostatečně velké pro bombu. Einstein měl podezření, že Hitler už možná na podobné věci pracuje.
Od té chvíle americká vláda začala shromažďovat špičkové fyziky do tajného projektu. Jeho cílem bylo nejprve zjistit, zda atomová bomba, tedy zbraň využívající energii uvolněnou atomem, je skutečně možná. Cílem Projektu Manhattan bylo postavit bombu dříve než Německo.
Projekt dostal absolutní prioritu a neomezené finanční prostředky. Zapojeny do něho byly tisíce vědců, kteří pracovali pod vedením J. Roberta Oppenheimera, vědeckého ředitele Manhattanského projektu a vedoucího Národní laboratoře Los Alamos v Novém Mexiku.
Jedním z prvních kroků projektu bylo vytvoření řetězové reakce s pomocí kaskády štěpících se atomů, které mohou uvolnit dostatek energie k vyvolání exploze. Krátce po zahájení projektu se Enrico Fermi a Leo Szilard stali podle vědců Atomic Heritage Foundation prvními vědci na světě, kteří tohoto cíle dosáhli.
Utajená města
Navzdory svému názvu proběhl výzkum Projektu Manhattan v USA, Kanadě, Anglii, Belgickém Kongu a částech jižního Pacifiku. Nejcitlivější výzkumné otázky však byly prozkoumány v Národní laboratoři Los Alamos, která se nachází v odlehlých horách severního Nového Mexika.
Los Alamos nebylo ale jedinou laboratoří zapojenou do Projektu Manhattan. Met Lab na University of Chicago a Rad Lab na Kalifornské univerzitě měly rovněž důležité role. Do konce války na projektu pracovalo celkem půl milionu lidí všech možných profesí.
Okolo nových laboratoří a továren byla postavena desetitisícová města, která sloužila dělníkům a jejich rodinám. Nikdy se ale neobjevila na mapách a většina pracovníků neměla tušení, na čem vlastně pracují.
Použití bomby
16. července 1945 byla první atomová bomba nazvaná Gadget připravena. Asi 150 mil od Los Alamos, ve vzdálené poušti Jornada Del Muerto, provedli vědci test, tedy první atomovou explozi.
V té době už cílem projektu ale nebyl závod s Německem, novým nepřítelem se stalo Japonsko. Brzy po testu byly na Tinijském ostrově v jižním Pacifiku shromážděny dvě atomové bomby, tedy uranová bomba zvaná „Malý chlapec“ a plutoniová bomba zvaná „Tlustý muž“, a bombardéry, které začaly provádět zkušební lety do Japonska.
Jen pár týdnů po testovacím výbuchu bomby Gadget byly na Japonsko svrženy dvě atomové bomby. 6. srpna 1945 byl na Hirošimu shozen "Malý chlapec". Jen o tři dny později, 9. srpna, byl "Tlustý muž" svržen na Nagasaki. O necelý týden později se Japonsko vzdalo spojeneckým silám a nastal tak definitivní konec druhé světové války.
Byl Projekt Manhattan úspěšný?
Záleží na úhlu pohledu. Někteří vědci, kteří na projektu pracovali, nesouhlasili s použitím bomb a po jejich svržení na Japonsko se dokonce někteří vzdali vědy. Jiní zase věřili, že použití bomb zajistí definitivní konec války.
Jasné ovšem je, že právě Projekt Manhattan se nakonec stal začátkem závodů v jaderném zbrojení a studené války. Dále čtěte: Americká média po ročním zkoumání tajného programu UFO přišla se šokujícími informacemi.
