Jeden z nejlepších kandidátů sluneční soustavy na mimozemský život vykazuje známky existence kapalné vody
Je tu jedno srovnání s naší Zemí. Analýza podobného útvaru na grónském ledovém příkrovu totiž ukázala, že zde na Zemi mohou být tyto hřebeny vytvořeny kapsami kapalné vody obsažené v samotném ledu, uvádí Nature Communications.
Život ve vodě
To samozřejmě neznamená, že na Europě budou pověstní zelení mužíčci. Toto zjištění pouze nabízí nový pohled na geofyzikální procesy, které formují mrazivý svět a naznačuje, že mimozemský život nemusí být uvězněn v oceánu desítky kilometrů pod ledem Europy, ale může být ve skutečnosti mnohem blíže. "Protože je to blíže k povrchu, odkud lze získávat zajímavé chemikálie z vesmíru, jiných měsíců a sopek, existuje možnost, že život má šanci, pokud je ve skořápce kapsy vody," řekl geofyzik Dustin Schroeder ze Stanfordské univerzity.
"Pokud objekt, který vidíme v Grónsku, je analogií situace na Europě, naznačuje to, že všude je voda," dodává Schroeder.
Záhadná Europa
Europa je plná záhad. Ve svém vzdáleném domově obíhá největší planetu sluneční soustavy. Důkazy naznačují, že mrazivé těleso není zcela zmrzlé, ale pod silnou vrstvou ledu ukrývá tekutý slaný oceán ohřívaný vnitřními geologickými procesy. Proto je nyní jedním z nejlepších míst ve sluneční soustavě pro hledání mimozemského života, seskupeného kolem sopečných otvorů na dně oceánu, podobně jako tady na Zemi.
Přesto o tomto měsíci toho mnoho nevíme. Jeho povrch je například tvořen obrovskými dvojitými hřebeny, které se táhnou po obou stranách dlouhých koryt. Jak se tyto útvary vytvořily, bylo záhadou, protože byly poprvé objeveny na snímcích pořízených sondou Galileo v 90. letech 20. století.
Nakonec si ale vědci všimli té obrovské podobnosti s grónskými útvary. Například zjistili, že hřebeny v Grónsku se vytvořily, když kapsa tlakové vody znovu zamrzající uvnitř ledové vrstvy způsobila její prasknutí. To utvořilo dvojitý vrchol ve tvaru písmene M v ledu. Je nanejvýš možné, že podobné procesy probíhají i na Europě.
Také to naznačuje, že mělká voda a její procesy mohou být všudypřítomné na povrchu Europy, v čase i v prostoru a že kapalná voda je a byla všudypřítomná ve skořápce ledu, který obaluje tento měsíc a formuje jeho zvláštní geografii. To by mohlo mít důsledky pro hledání života na mimozemském světě, ale nebudeme vědět více, dokud radarem vybavená kosmická loď nebude moci provádět pozorování z oběžné dráhy Europy, abychom je mohli porovnat s radarovými daty z Grónska. To bude už brzy. Zkoumat Europu totiž budou hned dvě mise agentur ESA a NASA.
Zdroj: Nature Communications, Science Alert.
