Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Kyslík obsažený v atmosféře jupiterova měsíce Europa nevzniká činností života jako na Zemi, ale vlivem kosmického záření, které rozbíjí molekuly ledu. Vědci se dříve domnívali, že takto uvolněný kyslík neputuje jen do atmosféry, ale i do oceánu, který je ukrytý pod ledovou vrstvou měsíce.

Nová studie zveřejněná ve vědeckém časopise Geophysical Research Letters zkoumala, zda a kolik kyslíku dokáže proniknout až k podpovrchovým vodám tělesa. Přinesla překvapivě povzbudivá zjištění. V oceánu pod povrchem se tak možná nachází obrovská zásoba kyslíku.

Kilometry neprostupného ledu

Samotná pozorování tohoto zvláštního měsíce naznačila, že pod 25 kilometrů silnou ledovou krustou, se nachází až 100 kilometrů hluboký oceán slané vody. Tento silný ledový příkrov sice brání zmrznutí oceánu, vědci se ale domnívali, že zároveň může oceán oddělovat od kyslíku, který vzniká převážně na měsíčním povrchu.

Někteří výzkumníci však tuto teorii považují za rozporuplnou a tvrdí, že led nemusí být neproniknutelný, přičemž kyslík se může do oceánu dostávat. Domnívali se totiž, že takzvaná recyklace ledové krusty může dovolit části kyslíku uvězněnému v ledu dostávat se až k uvězněnému oceánu. Výzkumníci z Texaské univerzity v Austinu se proto rozhodli tuto teorii ověřit a zjistit, zda se povrchový kyslík skutečně dokáže přesunout až do hloubky. Pro svůj výzkum vyvinuli počítačovou simulaci fyzikálních procesů probíhajících v ledové skořepině Evropy.

Kyslík v oceánu

Zaměřili se na chování kyslíku v přítomnosti slaných roztoků. Právě přítomnost solanek podle předchozích výzkumů vede ke vzniku chaotického terénu na povrchu měsíce. Vědci takto označují oblasti pokryté puklinami, hřebeny a ledovými bloky. Tyto útvary podle vědců nasávají kyslík a postupně se vpíjejí do ledového příkrovu a klesají během tisíců let až k oceánu pod ledem. Zda však v oceánu může existovat život, je zatím stále otázkou, na kterou vědci neznají odpověď. Dále čtěte: (Data ze sondy New Horizons ukázala pozoruhodné vulkány na vzdáleném Plutu. Nepodobají se ničemu, co známe ze Země).

Zdroj: Gephysical  Research Letters.