Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Nyní se však objevilo tvrzení jednoho odborníka, a to, že na Marsu život byl a možná i je, dokonce to dokládá fotografiemi s označenými tvory.

Co se o Marsu ví

Obecně o planetě

Mars je v pořadí čtvrtou planetou Sluneční soustavy, vzdálený je přibližně 230 000 000 km od Slunce. Rudá planeta prý vznikla přibližně před 4,5 miliardami let. Jedná se o planetu s pevným horninovým povrchem se značným množstvím kráterů, koryt, kaňonů a sopek. Mars má oproti Zemi přibližně desetinovou hmotnost a asi čtvrtinovou plochu povrchu. Sluneční den je na Marsu prý podobně dlouhý jako na Zemi. Od 60. let 20. století již takřka 20 úspěšných automatických sond umožnilo detailní zkoumání planety.

Je možný život na Marsu?

Pro

Co hovoří pro možnost života na Marsu? Současné vědění o rudé planetě ukazuje, že se na jejím povrchu po jejím vzniku nejspíše nacházela hustá atmosféra a kapalná voda, která mohla jako oceán pokrývat převážnou část severní polokoule. Tím by byly splněny základní podmínky pro možný vznik primitivního života. Je ale také důležité si uvědomit, že tyto příznivé podmínky trvaly pouze nějakou dobu. Nicméně NASA v září 2015 učinila důležitý objev, a to, že se prý za příznivých podmínek na povrchu Marsu občas vyskytuje tekutá velmi slaná voda.

Proti

A jaká fakta hovoří proti? Kvůli nízkému tlaku se v současné době nemůže na povrchu Marsu vyskytovat voda v tekuté formě, existuje buď v podobě ledu či vodní páry. Rudá planeta je navíc mimo obyvatelnou zónu Slunce, pro případný vznik života by tak prý na planetě musely být k dispozici jiné energetické zdroje než energie Slunce. Pak je tu také slabá magnetosféra, ale měření sondy Mars Global Surveyor ukázalo, že krátce po vzniku planety měl Mars dynamičtější povrch, který se více podobal Zemi, neznámá událost však magnetické pole narušila. Mars má také velmi řídkou atmosféru, to vede k velkým teplotním rozdílům ve dne a v noci, průměrná teplota u povrchu planety je okolo -63 °C.

Nic není jisté

Atmosféra je převážně tvořena z 95 % z oxidu uhličitého a dále obsahuje dusík, argon, kyslík, oxid uhelnatý a vodní páru. Ostatními plyny, vyskytujícími se v atmosféře, jsou neon, krypton, xenon, ozón a metan, právě ten je možným indikátorem života na Marsu. Ukončení současné vulkanické činnosti a bombardování povrchu meteory v současnosti právě také nedávají mnoho nadějí, že by život, pokud vůbec vznikl, mohl přežít až do dnešních dní. Na druhou stranu vědce stále nepřestává udivovat, za jakých podmínek může život přežívat na nejrůznějších místech.

Důkazy o životě na Marsu

Experiment s houbami

Mezi lety 2014 - 2015 se uskutečnily pokusy s antarktickými houbami z rodu Cryomyces, houby byly na vesmírné stanici vystaveny po 18 měsíců shodné atmosféře i silnému ultrafialovému záření, s jakým by se bývaly setkaly i na povrchu Marsu. Jak test dopadl? Na konci experimentu přežilo 60 % všech houbových buněk a nejen to. Každá desátá houba byla dokonce schopna se množit a vytvářet nové kolonie. To by tedy potvrzovalo možnost života na Marsu.

Má NASA důkazy o životě na Marsu?

Je to už více než 40 let, kdy byly na povrch Marsu pokusně vyslány sondy Viking, jejich posláním bylo hledat na planetě známky života. Podle bývalého vědce z NASA a taktéž vedoucí celého experimentu Gilberta Levina už tehdy v 70. letech našel úřad NASA důkazy o existenci mimozemského života, nadále už jim však nevěnoval pozornost, informoval o tom deník Independent. Podle Gilberta Levina, jenž o tom napsal článek pro časopis Scientific American, poukázaly údaje ze sond v roce 1976 na to, že život na Marsu existuje.

Gilbert Levin prý tehdy udělal i několik různých kontrol a ty pozitivní nález ze sond potvrdily. Na planetě však prý tehdy nebyl objeven fyzický materiál dokazující život, ale pouze náznaky mikrobiálního dýchání, proto NASA experiment uzavřela s tím, že výsledky z Marsu pocházely pouze z nějaké látky předstírající život.

Podle Gilberta Levina ale výsledky ze sond možný mimozemský život naznačovaly a podle laboratorní studie by prý dokonce mohly na Marsu přežít a růst i některé z pozemských mikroorganismů. Gilbert Levin vyzval úřad NASA k důkladnějšímu prověření výsledků ze sond, neboť by podle něj mohl být ohrožen i život na Zemi. Také podle dalšího člověka, Jima Bridenstine, amerického politika a administrátora z NASA, by mohli lidé na Marsu najít mikrobiální život.

Co dokazuje nová analýza snímků z Marsu?

Emeritní profesor William Romoser z univerzity v Ohiu, zabývající se arbovirologií a zároveň obecnou a medicínskou entomologií, prý studoval řadu let mnoho fotografií z Marsu a přitom na snímcích našel stvoření připomínající pozemský hmyz či plazy. Své poznatky představil 19. listopadu v St. Louis v Missouri. William Romoser analyzoval fotografie, které podle něj dokládají život na Marsu, informuje o tom univerzita v Ohiu.

William Romoser na snímcích, pocházejících z vesmírných roverů Viking, Pathfinder, Phoenix a Curiosity, označil jednotlivá těla živočišných forem a zveřejnil je. Fotografie prý ukázaly nejen fosilie, ale také živá stvoření nápadně připomínající hmyz, podobný například našim včelám či čmelákům, ale některé jsou také podobné plazům jako třeba hadům. Podle Williama Romosera tedy nejen, že na Marsu život byl, ale také stále je.

Závěr

Některé náznaky nasvědčují tomu, že na Marsu život skutečně byl, ale zda to tak vážně je, zůstává otazníkem. Mnoho faktů hovoří i proti možnosti života na Marsu. Jedno je jisté, je stále záhadou, co se na Marsu stalo, kam zmizela voda a zda byl někdy v minulosti obýván či na něm nějaká známka života ještě stále je. Dále čtěte: Vědci přišli na to, proč máme po alkoholu tak strašný hlad.