Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Nejmenšího vzrůstu dosahovali lidé v Evropě v průběhu 17. století. Důvodem byla tzv. „malá doba ledová“, klimatická anomálie, která znamenala nejchladnější období za posledních 2 000 let. Toto období trvalo přibližně od 14. do 19. století a vrcholilo právě v 17. století.

Celé období se vyznačovalo velmi deštivým počasím od jara do podzimu, které poškozovalo úrodu nebo dokonce znemožňovalo zemědělským plodinám vůbec vzejít. Často nebylo možno ani nasušit dostatek sena pro krmení zvířat v zimě. Léta byla velmi krátká a studená. V té době zamrzaly v zimě všechny řeky západní Evropy. Např. Vltava byla pravidelně pokryta ledem tlustým několik desítek centimetrů, zamrzalo Baltské moře i Calaiská úžina mezi Francií a Anglií.

A právě nedostatek potravy se projevil i na vzrůstu evropského obyvatelstva. Například průměrná výška obyvatel Francie byla v té době pouhých 162 cm. Podle některých vědců můžeme podobnou dobu ledovou dobu očekávat. Čtěte více.

Podmínky pro život evropských obyvatel se začaly zlepšovat s počátky industriální revoluce, která přináší vyšší zemědělskou produkci, dostupnou zdravotně nezávadnou vodu, lepší hygienické podmínky a také zlepšenou lékařskou péči. A právě v důsledku dostupnosti potravy, rozšiřující se zdravotní osvětě a tím i zlepšení prevence chorob se začíná průměrná výška obyvatel evropského kontinentu zvyšovat. Dostatek výživy, zejména v dětském věku, tak umožní lidem dosáhnout plných tělesných proporcí včetně ideální výšky. A tak průměrná výška narůstá.

Současný rekord planety drží obyvatelé Nizozemí, a to jak v průměrné výšce, tak i v jejím nárůstu za posledních 150 let. Muži měří průměrně 184 cm a ženy 170. Oproti svým pradědům tak narostli o celých 19 centimetrů! U nás pak dosahují muži průměrné výšky přibližně 180 cm a ženy 167 cm.

Ale budeme razantně růst i nadále? Není to příliš pravděpodobné. Lidské tělo má totiž své pevně dané konstrukční limity a při nadměrných proporcích přestává efektivně fungovat. Nejvíce přílišný vzrůst odnášejí klouby a kostra. Že by tedy lidé dosahovali výšky 3 metry opravdu nehrozí. Kostra by to prostě nevydržela a časté zlomeniny, zejména dolních končetin, by život prakticky znemožnily. Většina vědců se tak přiklání k názoru, že průměrný vzrůst lidí nepřesáhne 190 cm.

Jsou ovšem výjimky. Nejvyšším člověkem v historii, o kterém existují nezpochybnitelné důkazy, byl Američan Robert Pershing Wadlow, který již v osmi letech měřil 180 cm a dosáhl celkového vzrůstu 272 cm a váhy 220 kilogramů. Za jeho výšku ovšem mohlo onemocnění, hypertrofie hypofýzy, při které tělo vykazuje vysokou úroveň lidského růstového hormonu a růst se nezastaví ani v dospělosti. Zemřel v pouhých dvaadvaceti letech v červenci roku 1940.  I v době smrti však jeho tělo vykazovalo známky růstu, není pochyb o tom, že kdyby nezemřel, mohl jeho růst pokračovat.