Vědci zabodovali. Na světě je hormonální léčba pro muže, kteří se bojí žen
Výzkum se zabýval vlivem hormonů na sexuální a sociální chování. Vědci studovali zvýšené účinky kisspeptinu u myších samců metodou zvanou DREADDs (Designer Receptors Exclusively Activated by Designer Drugs). Cíleně injekčními stříkačkami stimulovali u myších samců neurony reagující na kisspeptin. Jakmile byly aktivovány, samečci déle a intenzivněji "pronásledovali" samičky a byli méně "nervózní".
Na základě experimentů došli výzkumníci k závěru, že kisspeptin je odpovědný za koordinaci mužského chování tak, že maximalizuje potenciální možnost sexuálního kontaktu. V této podobě byl výsledek prezentován na výroční konferenci Endokrinologické společnosti. Zda by hormon měl stejné účinky i u myších samiček, vědci v tuho chvíli neřešili.
„Manipulovali jsme s kisspeptinovou signalizací v amygdale pomocí chemogenetické techniky," vysvětlil vedoucí výzkumník Daniel Adekunbi. Mužská úzkost bývá často spojena se sexuální dysfunkcí. „Z předchozích studií tak můžeme předpokládat, že kisspeptin by mohl pomoci jako terapeutické činidlo při léčbě reprodukčních obtíží a nezájmu o sex," řekl dále. Čeká muže vyhynutí? O mužském chromozomu Y jsme psali před časem.
Amygdala hraje hlavní roli ve formování a uchování paměťových stop spojených s emočními prožitky. Významně ovlivňuje chování při strachu a radosti. Nachází se ve střední části spánkového laloku. Její funkce byla poprvé popsána již v roce 1888 po výzkumu provedenému na primátech. Tento výzkum odhalil její vliv na sociální a emocionální chování jedince.