Záhada kmene z Papuy Nové Guiney. Proč domorodci odolávají závažným chorobám?
A co stojí podle vědců za zesílenou imunitou těchto lidí? Jsou to jejich tak trochu prapodivné praktiky. Obyvatelé kdysi naprosto izolovaného kmene měli dlouhé roky ve zvyku pojídat mozky svých zemřelých příbuzných. Paradoxně si tím v těle vytvořili látky proti demenci i jiným chorobám, které postihují mozek. S tvrzením přišli britští vědci, kteří spolupracují s kolegy z Papuy-Nové Guiney.
Kanibalismus si ale prý vybral jinou daň. Příslušníci tohoto kmene se sice ochránili před demencí, ale objevilo se u nich degenerativní onemocnění mozku zvané "kuru", které mělo za následek vymření části kmenové populace.
Když byl v roce 1950 kanibalismus zakázan, epidemie kuru začala ustupovat. U části kmenové populace pak byl objeven gen, který způsobuje genetickou odolnost vůči fatálním onemocněním mozku jako je choroba šílených krav či již zmiňovaná demence. Vědci jsou přesvědčeni, že tuto genovou abnormalitu způsobila právě dlouhodobá konzumace mozků zemřelých. Vědci jsou na stopě vzniku jedné z nejobávanějších chorob současnosti. Více čtěte zde.
Podle vědců je tento gen obrovským krokem k pochopení nejen uvedených chorob, ale i Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Gen totiž ochraňuje člověka před působením proteinů prionů, které těla savců přirozeně produkují. A právě ty, ve zmutované podobě, napadají mozkovou tkáň a chovají se jako virus. „Toto je revoluční příklad Darwinovy evoluce u lidí,“ řekl na adresu genetické změny, která poskytla domorodcům trvalou a kompletní ochranu proti demenci, londýnský vědec John Collinge.