Vědci chtějí na Měsíci uchovávat DNA téměř sedmi milionu druhů rostlin, živočichů a hub
Archa nebo-li genová banka by byla bezpečně ukryta ve vyhloubených tunelech a jeskyních vytesaných lávou před více než 3 miliardami let a byla by napájena solárními panely. Ukrývala by kryogenicky konzervovaný genetický materiál 6,7 milionu známých druhů rostlin, živočichů a hub na Zemi, což by podle vědců vyžadovalo k transportu na Měsíc nejméně 250 startů raket.
Vize přežití genů
Vědci se domnívají, že toto úsilí by mohlo ochránit například divokou zvěř naší planety před přírodními i lidskými apokalyptickými scénáři, jako je výbuch supervulkánu nebo jaderná válka, a zajistit přežití jejich genů.
Vědci už představili své plány lunární archy, jenomže zatím není k dispozici všechna technologie potřebná pro tento ambiciózní projekt. Nicméně vědci si myslí, že by mohl být realizovatelný během příštích 30 let.
Existenční hrozby
Hlavní motivací měsíční archy je vytvoření bezpečného úložiště biologické rozmanitosti mimo Zemi.
"Rád používám analogii dat,“ řekl hlavní autor projektu Jekan Thanga. "Je to jako kopírování fotografií a dokumentů z počítače na samostatný pevný disk, takže máte zálohu, pokud se něco pokazí.“ Pokud by tedy apokalyptická událost zničila náš přírodní svět nebo zničila většinu lidstva, byla by šance "stisknout resetovací tlačítko“, řekl Thanga.
Ve své prezentaci vědci uvádějí jako potenciální existenční ohrožení biologické rozmanitosti na Zemi supervolkanická erupce, globální jadernou válku, dopady asteroidů, pandemie, zrychlení změny klimatu, globální sluneční bouře a globální sucho.
Vytváření genetických záloh pro zachování biologické rozmanitosti není nový koncept. Svalbard Global Seed Vault, který se nachází na polárním kruhu v Norsku, obsahuje genetické vzorky rostlinných druhů z celého světa a již byl použit k opětovnému zavedení určitých rostlin zpět do volné přírody. Stále však hrozí, že tato genetická zásobárna bude zničena stoupající hladinou moře nebo úderem asteroidu.
Pouze uložením genetické informace někde jinde ve sluneční soustavě můžeme zajistit, že přežije jakékoli existenční ohrožení Země, tvrdí vědci.
Budování základny
Navrhovaná archa by měla mít dvě hlavní sekce nad a pod měsíčním povrchem. Genetické vzorky by byly uchovávány v kryostorážních modulech uvnitř lávových trubic, které by byly spojeny s povrchem výtahy. Na povrchu by komunikační pole a solární panely umožňovaly autonomní údržbu archy a přechodová komora by umožňovala vstup lidské obsluze.
Stavba archy by byla velkou logistickou výzvou, ale Thanga uvedl, že nadcházející měsíční mise NASA a Evropské kosmické agentury (ESA) položí základy pro tyto typy stavebních projektů. Thanga předpovídá, že transport vzorků na Měsíc bude nejnáročnějším a nejnákladnějším aspektem budování archy. "Postavení archy a přeprava vzorků bude stát stovky miliard dolarů,“ řekl Thanga.
Navíc zatím nemáme potřebné technologie. Aby byly vzorky kryogenicky konzervovány, musejí být skladovány při extrémně nízkých teplotách mezi minus 180 až minus 196 stupni Celsia. To znamená, že obsluhu kryostoráže a vyzvedávání vzorků by museli dělat roboti.
Ale při tak nízkých teplotách by roboti zmrzli, respektive laicky řečeno přimrzli k podlaze. Řešením je podle výzkumníků kvantová levitace. Toto teoretické řešení je v podstatě přeplňovanou verzí magnetismu používající supravodivé materiály k fixaci předmětů v magnetickém poli.
Jenomže kvantovou levitaci ještě neumíme, nicméně tato technologie bude v budoucnu potřebná také pro další kryogenní projekty, jako je cestování vesmírem na dlouhé vzdálenosti, tudíž je jen otázkou času, než tato technologie bude objevena.
Vědci proto tvrdí, že 30letý časový rámec je možný, ale pokud by lidstvo čelilo bezprostřední existenční krizi, bylo by to možné udělat mnohem rychleji. "Jedná se o projekt, který by vyžadoval skutečnou naléhavost, aby spousta lidí byla dostatečně nabitá energií na to, aby to zvládli,“ řekl Thanga. "Myslím, že by to bylo možné v případě potřeby realizovat za 10 až 15 let.“ Dále čtěte: Seznamte se se swirlonem, novým druhem hmoty, který ohýbá zákony fyziky.
