Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Dříve se mnoho vědců domnívalo, že obří sauropodní dinosauři potřebovali k růstu do svých často obřích rozměrů velmi dlouhou dobu a dožívali se tak značně vysokého věku. Například u rodu Brachiosaurus byl odhadován věk dospělců až na 118 let, u některých jiných sauropodů pak dokonce 200 nebo i 300 let. Moderní metody výzkumu však tyto zastaralé představy doslova postavily na hlavu a ukázaly, že obří sauropodi rostli nečekaně rychle a kolosálních rozměrů dosahovali za pouhých asi 10 až 20 let.

Přibíral 55 kilo denně

Některé odhady rychlosti nabývání na váze u těchto tvorů jsou fantastické – v rychlé růstové fázi mohli přibírat i kolem 55 kilogramů denně! To zároveň znamená, že na několik století staré kmety můžeme v případě dinosaurů nejspíš zapomenout. I obří teropodi žili na lidské poměry relativně krátce – nejstarší tyranosauři se zřejmě dožívali jen zhruba 30 let (jak ukazuje histologický výzkum kostí „Sue“, u které byl věk v době úmrtí odhadnut na 28 až 29 let). Jaký je ale rekord v rámci všech dosud zkoumaných dinosaurů?

Rekordman je z Afriky

Nejspíš nikoho nepřekvapí, že „rekordmanem“ je velký sauropodní dinosaurus. Nejedná se ale o jednoho z největších známých dinosaurů, ani o příliš dobře známý druh. Je jím pozdně jurský východoafrický sauropod jménem Janenschia robusta, jehož zkameněliny vykopali němečtí paleontologové počátkem minulého století v Tanzanii (tehdy kolonie Německá východní Afrika). Jméno dostal podle vedoucího vykopávek Wernera Janensche. Fosilie mohutného dinosaura byly objeveny v roce 1907 na „lokalitě P“, asi 900 metrů od proslulého pahorku Tendaguru Hill. A jak se to tedy má s jeho věkem?

Dinosauří čtyřicátníci

Výzkum přírůstkových kruhů na průřezu kostí dinosaura druhu Lapparentosaurus madagascariensis z Madagaskaru ukázal, že potřeboval 31 až 45 let, aby plně dospěl. Podle jiných údajů se mohl dožít věku v rozmezí 47 až 53 let, tyto odhady však nejsou podložené. Nejstarším „ověřeným“ věkem sauropoda je tak údaj, pocházející z výzkumu zkamenělých kostí rodu Janenschia. Ve studii z roku 2000 Martin Sander s týmem kolegů prováděli měření přírůstkových vrstev na průřezech kostí různých sauropodů. U rodu Camarasaurus vyšel maximální věk na rovných 40 let, u rodu Apatosaurus a Barosaurus na 41 let a u rodu Mamenchisaurus na 43 let.

8 tun a 55 let

Jednoznačně nejstarším zkoumaným sauropodem však byla právě Janenschia robusta, jejíž exemplář s katalogovým označením MFN 22 (s odhadovanou hmotností 7943 kg a délkou stehenní kosti 127 cm) vykazoval 38 viditelných růstových linií a jehož věk v době smrti byl odhadnut na 55 let. Odhadovaný roční přírůstek u tohoto jedince činil 447 kilogramů, což je mnohem méně než třeba u zkoumaného apatosaura (2531 kg). Co se týká věku, je nicméně africký sauropod v současné době nezpochybnitelným „rekordmanem“.

Stoletého dinosaura asi neobjevíme

Na poměry relativně krátkověkých druhohorních dinosaurů je pět a půl dekády skutečně úctyhodným věkem. Je přitom jisté, že zjištěných 55 let není v žádném případě maximem, pravděpodobně existovali i sauropodi řekněme osmdesátiletí nebo možná dokonce století, jejich fosilie ale bohužel nejspíš neobjevíme. Vzhledem k mizivému množství jedinců, kteří se nám dochovají v podobě zkamenělin do současnosti, je pravděpodobnost, že bychom objevili skutečného dinosauřího „Metuzaléma“, prakticky nulová. Nezbývá než doufat, že časem budou objeveny zkameněliny jiného sauropoda, který současného rekordmana alespoň o pár let překoná. Další články na podobné téma naleznete také zde nebo třeba zde.