Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Faktem nyní je, že mnoho neandertálských genů stále drží kontrolu nad naší fyziologií, chováním a dokonce náchylností k nemocem. Nová studie ale naznačuje, že nás ovládají jen částečně, protože se nepodařilo najít více než hrstku znaků, které by mohly být ovlivněny geny našich dávných předků.

Naše DNA je fakticky směsí různých genů

Ne všechny odkryté znaky v naší DNA patří neandertálcům. Bylo zjištěno, že asi 3 procenta genů je spojena s jinými starodávnými příbuznými, konkrétně ​​Denisovany. Dalších 12 procent genů se vědcům dokonce nepodařilo určit a pouze předpokládají, že patří dávným hominidům.

Aby vědci zjistili, jak tato stará DNA ovlivňuje naši biologii, porovnali více než 270 fyziologickým znaků, včetně věku menopauzy, tělesné hmoty či tloušťku vnější vrstvy mozku.

Tento výzkum nám říká, že nejsme jen Homo sapiens, ale jsme rovněž potomky starověkých archaických lidí, jejichž linie tak zcela nevyhynula.

Jak se ale s takovou DNA odlišujeme?

To je otázka, na kterou vědci zatím neznají odpověď. Už víme, že se v naší DNA míchají geny různých našich dávných předků. A rozšiřování databáze archaických genomů toto poznání paradoxně vědcům jen komplikuje.

Proto musí vědci ještě hodně zkoumat, jak se od nich lišíme a jak jsme se vlastně k takové odlišnosti vyvinuli.

Víme, že za 50 000 let nám naše přizpůsobivost a rozmanitost umožnily migrovat a usazovat se všude po světě a především hlavně prosperovat. Jak k tomu ale po genetické stránce došlo, vědci zatím netuší. Dále čtěte: Dva miliony let stará rozbitá lebka dítěte změnila dějiny. Homo erectus žil dříve, než se myslelo.