Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Celkově se jedlo dříve více syrového či špatně uvařeného masa. Vyplývá to z vědecké studie zveřejněné v časopise Plos One, která shrnuje výzkum stovky let starých zbytků stolice vykopané na místech starých latrín. 

Tým kolem Martina Söa z univerzity v Kodani zkoumal především genom vajíček parazitů, která se našla v pozůstatcích starých lidských exkrementů. Odhalit tak mohl nejen způsob, jakým se lidé v době mezi lety 500 před naším letopočtem a 1700 našeho letopočtu v severní Evropě a na Blízkém východě stravovali, ale také to, jaká chovali domácí zvířata. Takzvaným sekvencováním DNA je podle studie možné získat mnohem lepší výsledky než zkoumáním pomocí mikroskopů, které se dosud používalo.

Tým kolem Martina Söa zkoumal staré latríny v Bahrajnu, Jordánsku, Dánsku, Nizozemsku a Litvě. V nich našli vědci vajíčka mnoha parazitů, včetně škrkavky dětské a tenkohlavce lidského, kteří parazitují na člověku. O historické záhadě staré pět tisíc let jsme psali před časem.

Ze studia těchto cizopasníků vyplynulo mimo jiné to, že na jídelníčku lidí v severní Evropě byly kdysi ryby a vepřové maso, prakticky ještě syrové. Analýza vajíček odhalila také to, že dávní obyvatelé severní Evropy chovali jako domácí zvířata ovce, koně, psy a prasata.

Kromě vajíček parazitů zkoumali vědci také rostlinnou a živočišnou DNA nalezenou ve zbytcích exkrementů na místě starých latrín. I to přineslo informace o tom, jak lidé kdysi lovili a jak se stravovali. 

V Dánsku například podle studie v letech 1000 až 1400 lovili především plejtváky myšoky, srny a zajíce. Navíc jedli hodně zelí a pohanky, ale také ječmen, hrách a další luštěniny. Dále i jahody, švestky, hrušky, rebarboru a lesní plody.

Podobnou studii v loňském roce provedli také britští vědci, kteří zkoumali parazity ve zbytcích stolice staré tisíce let. Zjišťovali tehdy, jakými chorobami trpěli staří Řekové.