Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Lidské lebky pocházející ze stejné doby mají velice podobné otvory – podle archeologů se jedná s největší pravděpodobností o následky takzvané trepanace lebky. Jednalo se o chirurgický zákrok, během něhož došlo k proražení lebky a vytvoření otvoru v ní. Tento zákrok se zřejmě používal k léčení extrémních bolestí hlavy, zlomenin lebky, ale i k potlačení projevů duševních chorob – některé přírodní národy ho používají dodnes. O dalším zajímavém objevu z doby kamenné jsme psali před časem.

Kravská lebka pocházející z doby kamenné byla nalezena na neolitickém nalezišti ve francouzském Champ-Durand. Jedná se o vůbec nejstarší podobný zákrok provedený na zvířeti. 

Trepanace provádí také moderní medicína. Nejčastěji aby se odstranil tlak v lebce po zranění hlavy, které vede ke krvácení do mozku. Přesné důvody trepanací v době, kdy neexistovaly písemné záznamy, jež by to vysvětlily, dnes neznáme. Je možné, že šlo o lékařský zákrok, ale stejně pravděpodobné je, že se jednalo o záležitost spíše rituální.

Existuje vlastně jen jediný podobný nález. Jde o podobně upravenou lebku kance, která byla nalezena roku 1948, ale tu se vědcům nepodařilo datovat.

Nový nález archeologové popsali v odborném časopise Scientific Reports. Otvor v kravské lebce měřil 6,4 x 4,7 centimetru. Až dosud se vědci domnívali, že díru prorazil roh jiné krávy, ale pečlivá analýza ukázala, že na otvoru jsou vidět podobné škrábance jako na lidských trepanacích.

Výzkum ukázal, že toto zranění se ani nezačalo hojit, což může mít dvě vysvětlení. Buď se jednalo o zvíře „na smrtelné posteli“, anebo to bylo již mrtvé zvíře. Vědci pracují se dvěma hypotézami, proč k tomuto zákroku mohlo dojít. Buď se lidé pokoušeli provést zřejmě nejstarší doložený veterinární zákrok a chtěli nemocné krávě zachránit život, anebo si tento druh operace trénovali na umírajícím či mrtvém zvířeti. V tom případě by se zase jednalo o vůbec první dochovaný případ pokusů na zvířatech. 

Archeologové se přiklánějí spíše ke druhé možnosti. Ta první by totiž jednak znamenala, že tehdejší lidé chápali souvislost mezi tělesnými poruchami a jejich příčinou v poruchách mozku, ale současně zřejmě žádné tehdejší zvíře nemělo takovou hodnotu, aby někdo podobný zákrok zkoušel.