Všichni máme svého dvojníka, a dokonce s ním sdílíme i DNA. Vědci zjistili že pravděpodobně se také stejně chováme a žijeme podobné životy
Když máte s někým stejnou DNA, znamená to v tomto případě nejen fakt, že je váš dvojník k nerozeznání od vás samotných, ale budete spolu nejspíš sdílet ještě mnohem víc. Budete mít stejné pohyby, stejnou mimiku a velmi pravděpodobně i stejné návyky a zlozvyky a vůbec všechno, co dohromady dělá životní styl. Pokud jste například muž a máte plnovous, je velmi pravděpodobné, že váš dvojník ho bude mít taky.
Jenomže jak je tohle vůbec možné? Vědci se pustili do rozsáhlé studie, aby našli odpovědi na spoustu otázek. Především pak chtěli vědět, zda jde o běžný přírodní jev. Svoje závěry pak publikovali v časopise Cell Reports.
A co tedy studie zjistila? "Uvádíme, že tito jedinci sdílejí podobné genotypy, a liší se methylací DNA a mikrobiomem. Tyto výsledky poskytují nejen poznatky o genetice, která určuje naši tvář, ale mohou mít také důsledky pro stanovení dalších lidských antropocentrických vlastností, a dokonce i osobnostních charakteristik," píší vědci ve své práci.
Základem studie bylo samozřejmě vyhledání párů, které nejsou v žádném příbuzenském vztahu, ale vypadají naprosto stejně. A pochopitelně především zkoumali jejich DNA. Polovina z testovaných párů měla ve výsledku podobné skóre při testu DNA, jaké mají identická dvojčata. Jinými slovy, tyto páry měly hodně společných genů.
"Ve skutečnosti sdílejí několik genetických variant. Ty se určují například tvarem nosu, očí, úst, rtů, a dokonce i kostní strukturou. A to je náš hlavní závěr, že dvojníci jsou spojeni genetikou."
Nejspíš se teď ptáte, jak je tohle vůbec možné. Vědci ale tvrdí, že je to jen náhoda. Podle jejich názoru zkrátka příroda "produkuje" lidi s podobnými sekvencemi DNA. A výzkumníci se také domnívají, že tomu tak bylo odjakživa, akorát nebyl internet, aby si toho lidstvo všimlo dříve, než nyní.
Takže někde žije váš dvojník, se kterým sdílíte část své DNA, ale vědci uklidňují, že jinak jste každý jiný. Vědci totiž pečlivě studovali i epigenomy dvojníků, především těch, kteří byli opravdu na první pohled k nerozeznání. Epigenetika napovídá, jak může prostředí a chování způsobit změny ve způsobu, jakým fungují lidské geny. A našli rozdíly. Ke stejným závěrům vedly i testy mikrobiomu, které rovněž byly odlišné. Kdyby totiž byly stejné, pak už by šlo opravdu o velmi podezřelý jev.
Takže sice se svým dvojníkem sdílíte část stejné DNA, proto vypadáte stejně a dost možná se také stejně chováte a žijete podobnými životy, vše ostatní je ale jiné. Nicméně je jasné, že jsme všichni ve skutečnosti nějak propojeni, vědcům to ale nijak zvlášť překvapující nepřipadá. Především z toho důvodu, že život začal jednou malou společnou věcí.
Výsledky této studie jistě přidělají vrásky firmám a vládám, které chtějí stále více používat softwary na rozpoznávání obličejů. Co teď, když je jistojisté, že každý má někde svého dvojníka, se kterým navíc sdílí i shodnou část DNA? Chybná identifikace je tady totiž velmi pravděpodobná. Nebo co když dokonce váš dvojník žije ve stejné zemi jako vy? Na to budou muset IT firmy a vlády v budoucnu myslet. Protože tato studie jasně říká, že nejsme vůbec jako jednotlivci tak jedineční, jak jsme si dosud mysleli.
Autorský článek, další zdroj: Cell Reports
