Vědci přišli s teorií, že existuje antivesmír, ve kterém běží všechno obráceně. Nová teze by vysvětlila mnoho dosud nepochopených jevů
Temná hmota je totiž záhadou všech záhad a taky klíčovým kouskem, který pomáhá dokončit nevyjasněnou hádanku. Totiž otázku, co tvoří vesmír kolem nás dnes. Temná hmota je nejspíš ve vesmíru jednou z nejčetnějších substancí, ale nikdo ji vlastně nikdy neviděl. Temnou hmotu lze dnes jednoduše popsat jako něco, co nesvítí, zkrátka je to hmota, která neodráží ani nevyzařuje žádné fotony způsobem, který bychom mohli identifikovat. Ale můžeme měřit fyzikální účinky temné hmoty ve věcech, jako jsou gravitační vlny.
Je možné, že antivesmír běží paralelně s naším vlastním vesmírem, jen obráceně?
Pokud ano a antivesmír běží tzv. pozpátku, pak by se vlastně rozšířil až do doby před Velkým třeskem, stejně jako náš vesmír postupoval přesně obráceně, tedy od Velkého třesku po současnost. V novém článku v časopise Annals of Physics výzkumníci z Perimeter Institute for Theoretical Physics v Ontariu naznačují, že Velký třesk mohl být menší a symetričtější, než si myslíme.
Na tomto modelu Velkého třesku je zajímavé to, že odstraňuje potřebu toho, co vědci nazývají "inflace“, což je časové období, ve kterém se vesmír masivně rozpínal, aby odpovídal své velikosti brzy po zrození. Místo toho se ale mohl rozšiřovat méně rázným způsobem, což by mohlo zjednodušit naše vysvětlení toho, co se kdysi stalo.
A aby byly tyto dva vesmíry skutečně symetrické, museli bychom k našemu stávajícímu chápání vesmíru kolem nás přidat ještě částice. Dnes už známe neutrina, extra malé záhadné částice zapojené do gravitace a pouze slabé interakce. Pokud je náš vesmír zrcadlen podobným vesmírem běžícím pozpátku od Velkého třesku, pak to, co nazýváme temnou hmotou, by ve skutečnosti mohlo být verzí neutrina, které je pravotočivé, tedy pohybuje se doprava. Takové neutrino by pak bylo přirozeným opakem levotočivých neutrin v antivesmíru.
Další studie této nové teorie samozřejmě budou přicházet ruku v ruce s novými a kvalitnějšími technologiemi. Každou novou teorii je potřeba studovat do té míry, aby mohla být potvrzena nebo vyvrácena. A tomu napomůže i fakt, že zdokonalujeme naše chápání a vyvíjíme sofistikovanější způsoby pozorování vesmíru.
Zdroj: Cornell University, Popular Mechanics
