Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Neptun je složitá planeta. Obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti asi 30krát větší než Země a cesta kolem Slunce mu opravdu trvá. Konkrétně na jedno obkroužení kolem Slunce potřebuje asi 165 pozemských let, což znamená, že každé roční období na Neptunu trvá přes 40 pozemských let. 

Proč je tam v létě najednou chladno?

Právě teď se jižní polokoule Neptunu totiž nachází uprostřed impozantního čtyři desetiletí dlouhého léta, ale z důvodů, které vědci nedokážou plně vysvětlit, se tam teplota nevyvíjí, jak by měla. Studie shromažďující 17 let pozorování Neptunovy teploty místo toho dokazuje, že se děje pravý opak, přičemž údaje naznačují záhadný celoplanetární průměrný pokles teploty o 8 °C mezi lety 2003 a 2018, o čemž svědčí významný pokles atmosférického záření od roku 2003, uvádí vědci v The Planetary Science Journal.

A co víc, teploty ještě ke všemu začaly záhadně kolísat. Data od roku 2020 naznačují, že se atmosféra Neptunu během pouhých dvou let zase z ničeho nic rychle oteplila asi o 11 °C. Pokud jde o to, proč atmosférická teplota Neptunu tak neočekávaně kolísá uprostřed letní sezóny, se vědci domnívají, že za pozorovanými odchylkami mohou být změny v chemii atmosféry. Zatímco metan absorbuje sluneční světlo a ohřívá atmosféru, fotochemicky vyrobené uhlovodíky, především pak ethan a acetylen, jsou silné infračervené zářiče, které slouží k ochlazení stratosféry.

Země a Příroda

Další hrozba přírody je tady. Supervulkán v Evropě brzy vybuchne

Podobně to chodí i na Saturnu

Předchozí výzkum zkoumající teplotu Saturnu zjistil, že souhra chemikálií v atmosférických mracích může ovlivnit jeho teplotu, což vede k teplotním vrcholům před maximálním slunečním zářením, a je možné, že se něco podobného může odehrávat i na Neptunu.

Nicméně výkyvy jsou příliš rychlé na fakt, že jedno období trvá na Neptunu tak dlouho. Dalším vysvětlením by tak mohly být změny počasí, které by mohly ovlivnit složení a chemii atmosférické oblačnosti . A to včetně účinků temných vírů pozorovaných na Neptunu, což je další ze záhad planety, o které se vědci stále snaží něco zjistit. Problémem ale je, že je Neptun tak daleko. Proto jej také vědci nemohli po dlouhá desetiletí vůbec zkoumat, neboť neexistovala technologie.

Neptun je plynný obr typický svou modrou barvou. Jde spíše o kamenitou planetu, navíc obohacenou o vodní led. Na Neptunu je totiž nepředstavitelná zima. Další zajímavostí této vzdálené planety je, že vyzařuje 2,7krát více energie, než přijímá. Ani tady si ale vědci nejsou jisti tím, proč se tak děje.

Zdroj: The Planetary Science Journal, Science Alert