Podle analýzy kostí bojovali před tisíci lety osadníci v nejsušší poušti světa o zdroje

 Objevy 
01. října 2021 08:08 / Radek Chlup
  0
📷
2 fotografie v galerii
Lidé se snažili nejsušší poušť světa v dávné historii kolonizovat  Pixabay
Vědci zkoumali ostatky osadníků z let 800 až 600 před naším letopočtem, aby zjistili, jaký na ně měla vliv snaha zkultivovat nejsušší poušť na Zemi. Na kostech našli stopy po brutálních zraněních, která byla důsledkem tvrdých bojů o zdroje.

Poušť Atacama je nejsušší pouští na Zemi rozkládající se v jižní Americe. Zhruba před 3000 lety osadníci opustili své domovy a vydali se zavést zemědělství daleko od úrodného pobřeží do tohoto vyprahlého pekla v oblasti dnešního Chille. Americké vědce zajímalo, jaký vliv na jejich život pouštní prostředí mělo.

Vivien Standenová, antropoložka z University of Tarapacá, tehdejší podmínky popisuje tak, že zemědělství bylo omezeno na údolí, nábřeží a oázy. Tyto velice omezené zdroje hojnosti byly odděleny rozsáhlými písečnými pláněmi. Jelikož byly tyto zdroje velice omezené, logicky muselo docházet k malým válkám.

„Daleko od úrodného pobřeží, pohnout se směrem od těchto produktivních oáz znamenalo čelit neúrodné krajině bez vody a zdrojů na obživu. Tento nový sociokulturní rámec a využívání půdy mohl vyvolat sociální napětí, konflikty a násilí mezi skupinami investujícími do zemědělství,“ řekla Standenová.

Brutální střety kvůli zdrojům

Analýza perfektně zachovalých (místy se zachovala i měkká tkáň i vlasy) ostatků 194 dospělých jedinců pohřbených na starověkých hřbitovech v poušti Azapa Valley, která kdysi byla jedním z nejbohatších a nejúrodnějších údolích v severním Chile, zjistila známky po brutálním interpersonálním násilí a bojích u 21 procent dospělých.

Většinou se jednalo o zranění se smrtelnými následky. U 14 jedinců jsou patrné závažné zlomeniny v oblasti lebky. Podle vědců se jednalo o úmyslné činy, kdy útočníci na hlavu útočili buď čelně nebo zezadu.

Vědci tvrdí, že šlo o velmi silné rány, které způsobily masivní destrukci obličeje a poškození mozku. Zbraně, které to mohly způsobit, jsou palcáty, dřevěné hole nebo obušky.

Války hrozí, když není dostatek zdrojů. A právě to se dělo těmto osadníkům uvnitř jejich skupiny před 3000 lety. Potýkali se jak s klimatem zahrnujícím jižní oscilaci El Niño, tak sami se sebou. Psali jsme také: Vědci odhalili tajemství studených nocí v poušti

Zdroj: Journal of Anthropological Archaeology.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Díky mimořádně vysokému množství hořčíku dokáží koupele v epsomské soli ulevit od depresí, bolesti a...

Tech

České zbrojovky jedou naplno, nyní získaly technologii systému automatického granátometu MK 47