Jak moc jsou lidé radioaktivní? Vědci znají šokující odpověď

 Věda a Výzkum 
30. září 2021 15:11 / Mirka Malá
  0
📷
2 fotografie v galerii
Radioaktivita je přítomna v našich tělech, aniž bychom o tom věděli Depositphotos
Řada lidí si myslí, že radioaktivní záření je něco, čemu mohou být vystaveni jen díky nějaké katastrofě. A také se domnívají, že pak se mohou změnit jejich tělesné schopnosti. Realita je ale překvapivě jiná.

Ve skutečnosti je záření všude kolem nás a dokonce i v našich tělech.

Co přesně je záření a jak radioaktivní jsme?

Radiace zahrnuje mnoho procesů. V zásadě se tak děje tehdy, když například Slunce vyzařuje energii prostřednictvím částic nebo vln. Když ale lidé hovoří o radiaci, jde o vysokoenergetické vlny, jako jsou gama paprsky, a vysokoenergetické částice emitované radioaktivními atomy, jako jsou atomy uranu. Vysokoenergetické vlny a částice jsou nebezpečné pro živé organismy a mohou poškodit buňky jim vystavené.

Všechny prvky v periodické tabulce mají navíc izotopy nebo formy stejného prvku, které obsahují v jádrech různý počet neutronů. Podle izraelského ministerstva energetiky jsou některé izotopy stabilní, ale jiné jsou nestabilní, což znamená, že jsou radioaktivní a uvolňují vysokoenergetické vlny nebo částice. A co víc, některé prvky, například uran, existují pouze v nestabilní formě.

Mnoho izotopů a radioaktivních prvků se přirozeně vyskytuje v prostředí a dostává se do rostlin a vody. Takže pokaždé, když jíme nebo pijeme, dostáváme do těla malé množství radioaktivních izotopů. Největšími zdroji radiace v našich tělech jsou stopová množství uhlíku 14 a draslíku 40, jak potvrdil Mike Short, docent jaderné vědy a inženýrství na MIT. Ačkoli tyto izotopy tvoří většinu záření v našem těle, přijímáme jen asi 0,39 miligramu draslíku 40 a 1,8 nanogramu uhlíku 14 denně. Množství radioaktivity způsobené izotopy uvnitř lidského těla je srovnatelné s 1 % dávky záření, kterou by lidé dostali při letu z Bostonu do Tokia, popsal Short.

"Většina těchto radioizotopů se dostává do našeho těla prostřednictvím jídla, které jíme, vody, kterou pijeme, a vzduchu, který dýcháme,“ řekl Short pro Live Science. Některé potraviny mají vyšší koncentrace radioaktivních izotopů, jde například o banány, které obsahují malé množství draslíku 40, a para ořechy, které obsahují radium. Podle americké agentury pro ochranu životního prostředí samozřejmě množství těchto potravin, které průměrný člověk konzumuje, nijak výrazně nezvyšuje zdravotní rizika související s radiací.

Některé další izotopy, které lidé absorbují, mohou být v životním prostředí kvůli lidské činnosti. "Testování jaderných zbraní v 50. a 60. letech produkovalo malé množství stroncia 90 a Fukušima a Černobyl uvolnily cesium 137 a cesium 134, ačkoliv většina z nich se již rozpadla,“ řekl Short.

Problém je i radon

Jiné faktory prostředí mohou vést k tomu, že se lidské tělo stane mnohem radioaktivnějším. "Například lidé, kteří žijí v nevětraných suterénech, kde je větší množství žuly nesoucí hodně radia, absorbují mnohem více radonu a přidružené dceřiné izotopy,“ řekl Short. Radon je radioaktivní plyn bez zápachu, který se přirozeně vyskytuje v prostředí.

V roce 1984 Stanley Watras, radiační pracovník z Pensylvánie, nečekaně spustil alarm, přestože nepřenášel žádný radioaktivní materiál. Později se zjistilo, že jeho tělo absorbovalo obrovské množství radonového plynu z jeho sklepa, což mimo jiné výrazně zvyšuje riziko rakoviny plic. Dále čtěte: Placebo efekt je úžasná iluze a zároveň jedna z největších záhad vědy.

Zdroj: Live Science.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho,...

Styl

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky