Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

V březnu roku 1900 se v Ohiu, výstřelem ze vzduchovky čtrnáctiletého Claye Southwortha, naplňuje osud holuba stěhovavého, zřejmě nejhojnějšího ptáka, který kdy obýval naši planetu. K zemi padá poslední exemplář tohoto druhu ve volné přírodě.

Zdá se to téměř neuvěřitelné, ale k vyhubení holuba stěhovavého, jehož počty v Severní Americe se odhadovaly až na 5 miliard jedinců, stačí člověku pouhých několik desítek let. Ještě na počátku 19. století popisuje přírodovědec Alexander Wilson hejno, které podle jeho odhadu tvořilo přibližně dvě a čtvrt miliardy jedinců. Největší pozorovaná hejna podle dobových záznamů měla kolem 1,5 km na šířku, 500 km na délku a jejich přelet trval až osm hodin. O necelých 30 let později nežil ve volné přírodě ani jediný!

Pro své chutné maso a snadný lov byli holubi stěhovaví vítanou součástí jídelníčku už pro původní obyvatele Ameriky. I později byli z téhož důvodu loveni ve velkém i přistěhovalci z Evropy. Tento lov však obrovský počet ptáků vcelku nijak neohrožoval.

Rozsudek smrti nad holubem stěhovavým přinesl až jinak užitečný vynález železnice a jeho rozšíření. Lovci se po kolejích snadno dostávali k holubím koloniím a svůj úlovek mohli po železnici posílat do velkých měst. Začali tak masakr, který pravděpodobně nemá v dějinách obdoby. Nebozí ptáci byli doslova po milionech stříleni na nocovištích a hnízdištích. Lov a vyrušování při hnízdění způsobilo, že ptáci svá hnízda předčasně opouštěli a populace se tak přestala obnovovat. Holubice totiž, na rozdíl od jiných druhů snášela pouze jedno vejce.

Jenom pro představu. Ve městech se holubi prodávali za pouhé dva centy za kus. A tak, aby se lov vyplatil, muselo být uloveno obrovské množství nebohých ptáků. Například v červnu roku 1860 bylo jen na jednom místě, podle novinových článků, uloveno více než 230 tisíc holubů. Za jediný den! A takových míst existovaly stovky. Mrtví ptáci byli po milionech odesíláni vlakem do velkých měst na východním pobřeží, aby byla uspokojena poptávka po holubím mase. Takové hromadné vybíjení neměl nebohý holub vůbec šanci přežít.

Koncem 19. století tak zůstalo ve volné přírodě už pouhých asi 5 000 ptáků, kteří se však již nerozmnožovali. A poslední divoce žijící holub stěhovavý byl zastřelen právě v Ohiu 24. března roku 1900.  

Nakonec přežila malá skupina holubů žijících v zoologické zahradě v Cincinnati. V roce 1909 z ní zůstali už jen tři jedinci, dva samci a samice. Poslední ze samců uhynul v roce 1912. A poslední žijící holub stěhovavý, samice Martha, pak uhynula v roce 1914.

Za necelých 30 let tak dokázal „pán tvorstva“ svou hloupostí a nenažraností vyhubit druh čítající okolo 5 miliard jedinců! Jiný příběh lidské hlouposti s tragickými následky jsme popsali zde.