Opravdu máme pevnou půdu pod nohama? Je to jen iluze. Cestujeme vlastně stále

 Země a Příroda 
08. prosince 2018 13:30 / Karel Kovka
  0
📷
5 fotografií v galerii
Jako památka na pradávnou Pangeu nám zůstal Ural Shutterstock
Říká se, že je dobré stát pevně nohama na zemi. Také výraz pevná půda pod nohama je celkem frekventovaný. Všechno je ale poněkud jinak. Cestujeme vlastně stále.

Země pod našima nohama, ač to tak nepůsobí, je totiž neustále v pohybu. Tektonické desky, či tektonické kry, do kterých je zemská kůra rozlámaná, se vůči sobě stále pohybují. Rychlost dosahuje 5 až 10 centimetrů za rok. Posun to sice není nijak dramatický, ale jeho následky mnohdy dramatické jsou. Posuny desek jsou odpovědné za zemětřesení i sopečnou činnost.

Země se tak v důsledku vzájemného pohybu tektonických desek neustále proměňuje. Kontinenty vznikaly i zanikaly, případně se spojovaly v superkontinenty. Na ten asi nejznámější, Pangeu, nám zůstaly památky dodnes. Když se přibližně před 300 miliony let kontinenty poprvé spojily v Pangeu, vytvořilo se mnoho pohoří, z nichž například  Ural nebo Atlas přetrvaly až do současnosti. 

Celý zemský povrch tvoří 6 velkých a řada malých desek. Mezi ty velké řadíme desky Pacifickou, Severoamerickou, Jihoamerickou, Euroasijskou, Africkou, Arktickou a Indo-australskou, která bývá někdy dělena na Indickou a Australskou. Tloušťka těchto starých kontinentálních desek dosahuje i více než 200 km. A právě pohyb a srážky těchto desek vyvolávají zemětřesení, vulkanickou aktivitu a v jejich důsledku vznikají i pohoří a hlubokomořské příkopy. Příroda ovšem tvoří i jiné kry než tektonické. Podívejte se, co umí vytvořit.

Každá z desek putuje po vnějším zemském plášti nejenom jinou rychlostí, ale i jiným směrem. Například Australská deska, jež má rozlohu přibližně 47 milionů kilometrů čtverečních, se pohybuje severním směrem rychlostí kolem 7 centimetrů za rok. Celý australský kontinent se v důsledku toho posunul od roku 1994 přibližně o 1,7 metru. Přes tento neustálý, pomalý, leč trvalý pohyb zůstávají například souřadnice GPS beze změny. Mění se to, co se na nich konkrétně nachází.

Jezdíte-li tedy podle navigace, nemusíte mít, vzhledem k rychlosti či vlastně pomalosti posunu desek strach, že vámi udaný cíl se posunul natolik, že dojedete někam úplně jinam. A pokud ano, pak za to pohyb zemských desek určitě nemůže.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho,...

Styl

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky