Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Tabák je známá rostlina z čeledi lilkovitých, pocházející původně z Ameriky. Počátky užívání tabáku kouřením vysledovali archeologové a historici až k mayské civilizaci do roku přibližně 500 před naším letopočtem. Zmínky o kouření rostlin můžeme nalézt i ve védských památkách v Indii, v době několik tisíc let před Kristem, a je tedy možné, že tabák znali i staří Indové. Traduje se, že do Evropy jej prvně přivezl sir Walter Raleigh v době vlády Alžběty I.
 
Největší „zásluhy“ na rozšíření tabáku do světa mají Portugalci, kteří ovládali mezinárodní obchod před příchodem Holanďanů a Angličanů. Ti také jako první kultivovali tabák mimo Ameriku. Více se v Evropě tabák začal objevovat v šestnáctém století a kouření se začalo stávat společenským rituálem.

Zprvu bylo kouření výsadou bohatých, protože k jeho užívání bylo potřeba drahých dýmek a dalšího náčiní, s výrobou dýmek hliněných a dřevěných se pak tato kratochvíle stala dostupná pro ostatní obyvatelstvo. A stejně jako dnes nebyli mnozí této novince nakloněni. Například ve Švýcarsku, Persii, Rusku a překvapivě i Turecku, které později proslulo tureckým tabákem a cigaretami, byly za užívání tabáku stanoveny kruté sankce až po trest smrti.
 
Dnes je tento, nebojme se to říci, zlozvyk rozšířen po celém světě. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) kouří na světě téměř miliarda lidí. Uvádí se 970 milionů kuřáků, kteří spotřebují za rok neuvěřitelných 6,25 bilionu cigaret. Nemluvě o doutnících, dýmkovém a šňupavém tabáku. Není tedy divu, že tabákový průmysl patří k největším na světě.
 
Tabák pěstuje na celém světě více než 140 států a oseté plochy zabírají přes 4 miliony hektarů půdy. Největšími producenty jsou dnes Čína, Brazílie a Indie, které předstihly v produkci Ameriku. Pěstování tabáku však značně ohrožuje přírodu a životní prostředí na Zemi. Je Země na pokraji katastrofy? Více jsme psali zde.

Hlavní problém jeho pěstování je v tom, že se pěstuje jako monokultura, nestřídá se s pěstováním jiných plodin a nadměrně tak vyčerpává půdu a rostliny jsou poté oslabené. Aby výnosy neklesaly je nutné obrovské množství chemických postřiků a hnojiv. To má pochopitelně negativní dopady na biodiverzitu i volně žijící zvířata a rostliny. Navíc se, zejména v chudších zemích, pro postřiky používají některé agresivní chemické látky, které jsou jinde už dávno zakázané, což má velmi negativní dopad na zdraví zemědělských dělníků.
 
Překvapivě má však pěstování tabáku negativní vliv i na postupné odlesňování obrovských ploch lesů. I když to mnohé z nás nenapadne, tak na dřevěné konstrukce používané k sušení tabákových listů spotřebují pěstitelské země ročně více něž 11 milionů metrických tun dřeva. A právě tomu padají za oběť lesní porosty, což naší planetě také zrovna neprospívá.
 
A tak, i když se z tabáku vyrábějí i jiné produkty než cigarety a doutníky, například kyselina jablečná, citronová či chlorofyl, a květy tabáku jsou důležitou surovinou pro získávání vonných látek v kosmetickém průmyslu, by se téměř chtělo říci, že nám byl tuhle rostlinu čert dlužnej.