Pod arktickým ledem se skrývá obrovské nebezpečí pro lidstvo. Tající permafrost uvolní radioaktivní odpad a probudí spící viry

 Země a Příroda 
17. října 2021 09:52 / Mirka Malá
  34
📷
2 fotografie v galerii
Pod ledem se skrývá radioaktivní materiál i nebezpečné viry Pixabay
Jak se díky změně klimatu Arktida ohřívá, tající led začne uvolňovat nebezpečné chemikálie a radioaktivní materiál pocházející ze studené války. Mizející permafrost navíc také osvobodí viry a bakterie, které zatím čekají pod arktickým ledem.

Při zkoumání historických záznamů a minulých studií o kontaminaci vědci zjistili, že kromě spadu z jaderných výbuchů a znečišťujících látek, jako je rtuť, arsen a DDT, se mohou z tajícího ledu také probudit i takzvané mikroorganismy Methuselah-mikroby, které byly po tisíciletí uzavřeny v permafrostu. A takové bakterie budou odolné vůči antibiotikům, nebo půjde o viry, se kterými se věda zatím vůbec nesetkala.

Tající permafrost uvolňuje tuny oxidu uhličitého

Kromě toho, jaká všechna nebezpečí se objeví, až permafrost roztaje, je tu také další velmi negativní událost spojená s jeho samotným táním. Jedním ze známých nebezpečí arktického oteplování je uvolňování obrovských zásob skleníkových plynů. Tající permafrost uvolňuje miliony tun oxidu uhličitého a metanu každý rok a toto množství se pravděpodobně bude zvyšovat, jak se Země bude nadále oteplovat.

Ale až dosud vědci neznali rozsah nebezpečí, která představují znečišťující látky uložené v permafrostu, "ať už se jedná o mikroby a potenciální viry nebo jaderný odpad, chemikálie a rtuť,“ uvedla vedoucí autorka studie Kimberley Miner, inženýrka vědeckých systémů z NASA Jet Propulsion Lab na California Institute of Technology (JPL-Caltech).

Co všechno je pod tajícím ledem?

Vědci přezkoumali stovky předchozích studií katalogizujících vznikající mikrobiální, virová a chemická rizika v nové Arktidě a doporučují priority výzkumu pro kvantifikaci a řešení těchto rizik, což znamená, že situace je vážná. Od zahájení jaderných zkoušek v 50. letech 20. století byly radioaktivní materiály ukládány právě do Arktidy. Během studené války, tedy od konce druhé světové války do roku 1991, Spojené státy a Sovětský svaz provedly jaderné testy a výzkum v Arktidě, které zanechaly vysokou úroveň radioaktivního odpadu v půdě a permafrostu.

Jen detonace Sovětského svazu na souostroví Nová země v letech 1959 až 1991 uvolnily 265 megatun jaderné energie. Rusové také podle studie potopili více než 100 vyřazených jaderných ponorek v Barentsově a Karském moři a uvolnili radioaktivní plutonium a cesium, které lze dnes detekovat v sedimentech mořského dna a ledových příkrovech a v rostlinách a půdě pod ledovci.

Americké Camp Century, výzkumné středisko poháněné jadernou energií v Grónsku, vytvářelo radioaktivní odpad, který byl ponechán pod ledem, když bylo místo vyřazeno z provozu v roce 1967.  A když v roce 1968 havaroval americký bombardér B-52 poblíž dánské letecké základny Thule v Grónsku, jeho užitečné zatížení jadernou raketou prasklo a uvolnilo uran a plutonium ze čtyř bomb do ledového příkrovu. Úroveň arktického záření může zůstat vysoce škodlivá až do roku 2500, jak uvedli autoři studie.

A to není zdaleko všechno. Desítky let těžby v Arktidě na desítkách tisíc čtverečních kilometrech také po sobě zanechaly odpad bohatý na toxické těžké kovy, jako je rtuť, arsen a nikl. Tyto znečišťující látky se od té doby potopily hluboko do arktické půdy a mohly by podle studie ohrozit divokou zvěř a lidská společenství na Aljašce, v Kanadě, Grónsku, Skandinávii a Rusku. Odhaduje se, že v permafrostu je uloženo odhadem 880 000 tun rtuti a současné trendy oteplování by mohly do roku 2300 zvýšit emise arktické rtuti až o 200 %.

Arktický permafrost také zachycuje rezervoáry nebezpečných chemikálií, které byly na počátku roku 2000 zakázány, jako je insekticid DDT a PCB (polychlorované bifenyly), skupina chemikálií, které byly široce používány v chladicích kapalinách. Podle studie je zatím dopad těchto chemikálií v arktických systémech podceňován.

A pak jsou tu mikrobiální hrozby. Vzhledem k tomu, že se arktické mikroby vyvinuly tak, aby přežily teploty pod nulou s minimálním přístupem k živinám nebo vodě, je mnoho z nich schopno vrátit se k životu i po tisících letech v hlubokém mrazu. V předchozích studiích jiní vědci oživili bakteriální populace v permafrostu datované před 30 000, 120 000 a dokonce před milionem let, uvedli vědci.

A nejhorší na konec. Závěr studie je totiž poměrně děsivý. Řešení prakticky neexistuje a pokud vše půjde špatně, budou tu stovky a možná tisíce nových virů a také radioaktivita a jedovaté kovy. A jediný způsob, jak tomu zabránit, spočívá v tom nenechat permafrost roztát... Dále čtěte: Nová studie přichází s opravdu šokující zprávou. Lední medvědi vyhynou koncem století.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

George Clooney prozradil, proč odmítl kšeft za 35 milionů dolarů za jeden den práce

Styl

Tyto kosmetické nápady z TikToku byste zkoušet neměly. Mohly by poškodit vaši pleť

Dům a zahrada

Skladujte zelí klidně i na balkoně. Vydrží vám až do jara

Zavřít reklamu