Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Při zkoumání historických záznamů a minulých studií o kontaminaci vědci zjistili, že kromě spadu z jaderných výbuchů a znečišťujících látek, jako je rtuť, arsen a DDT, se mohou z tajícího ledu také probudit i takzvané mikroorganismy Methuselah-mikroby, které byly po tisíciletí uzavřeny v permafrostu. A takové bakterie budou odolné vůči antibiotikům, nebo půjde o viry, se kterými se věda zatím vůbec nesetkala.

Tající permafrost uvolňuje tuny oxidu uhličitého

Kromě toho, jaká všechna nebezpečí se objeví, až permafrost roztaje, je tu také další velmi negativní událost spojená s jeho samotným táním. Jedním ze známých nebezpečí arktického oteplování je uvolňování obrovských zásob skleníkových plynů. Tající permafrost uvolňuje miliony tun oxidu uhličitého a metanu každý rok a toto množství se pravděpodobně bude zvyšovat, jak se Země bude nadále oteplovat.

Ale až dosud vědci neznali rozsah nebezpečí, která představují znečišťující látky uložené v permafrostu, "ať už se jedná o mikroby a potenciální viry nebo jaderný odpad, chemikálie a rtuť,“ uvedla vedoucí autorka studie Kimberley Miner, inženýrka vědeckých systémů z NASA Jet Propulsion Lab na California Institute of Technology (JPL-Caltech).

Co všechno je pod tajícím ledem?

Vědci přezkoumali stovky předchozích studií katalogizujících vznikající mikrobiální, virová a chemická rizika v nové Arktidě a doporučují priority výzkumu pro kvantifikaci a řešení těchto rizik, což znamená, že situace je vážná. Od zahájení jaderných zkoušek v 50. letech 20. století byly radioaktivní materiály ukládány právě do Arktidy. Během studené války, tedy od konce druhé světové války do roku 1991, Spojené státy a Sovětský svaz provedly jaderné testy a výzkum v Arktidě, které zanechaly vysokou úroveň radioaktivního odpadu v půdě a permafrostu.

Jen detonace Sovětského svazu na souostroví Nová země v letech 1959 až 1991 uvolnily 265 megatun jaderné energie. Rusové také podle studie potopili více než 100 vyřazených jaderných ponorek v Barentsově a Karském moři a uvolnili radioaktivní plutonium a cesium, které lze dnes detekovat v sedimentech mořského dna a ledových příkrovech a v rostlinách a půdě pod ledovci.

Americké Camp Century, výzkumné středisko poháněné jadernou energií v Grónsku, vytvářelo radioaktivní odpad, který byl ponechán pod ledem, když bylo místo vyřazeno z provozu v roce 1967.  A když v roce 1968 havaroval americký bombardér B-52 poblíž dánské letecké základny Thule v Grónsku, jeho užitečné zatížení jadernou raketou prasklo a uvolnilo uran a plutonium ze čtyř bomb do ledového příkrovu. Úroveň arktického záření může zůstat vysoce škodlivá až do roku 2500, jak uvedli autoři studie.

A to není zdaleko všechno. Desítky let těžby v Arktidě na desítkách tisíc čtverečních kilometrech také po sobě zanechaly odpad bohatý na toxické těžké kovy, jako je rtuť, arsen a nikl. Tyto znečišťující látky se od té doby potopily hluboko do arktické půdy a mohly by podle studie ohrozit divokou zvěř a lidská společenství na Aljašce, v Kanadě, Grónsku, Skandinávii a Rusku. Odhaduje se, že v permafrostu je uloženo odhadem 880 000 tun rtuti a současné trendy oteplování by mohly do roku 2300 zvýšit emise arktické rtuti až o 200 %.

Arktický permafrost také zachycuje rezervoáry nebezpečných chemikálií, které byly na počátku roku 2000 zakázány, jako je insekticid DDT a PCB (polychlorované bifenyly), skupina chemikálií, které byly široce používány v chladicích kapalinách. Podle studie je zatím dopad těchto chemikálií v arktických systémech podceňován.

A pak jsou tu mikrobiální hrozby. Vzhledem k tomu, že se arktické mikroby vyvinuly tak, aby přežily teploty pod nulou s minimálním přístupem k živinám nebo vodě, je mnoho z nich schopno vrátit se k životu i po tisících letech v hlubokém mrazu. V předchozích studiích jiní vědci oživili bakteriální populace v permafrostu datované před 30 000, 120 000 a dokonce před milionem let, uvedli vědci.

A nejhorší na konec. Závěr studie je totiž poměrně děsivý. Řešení prakticky neexistuje a pokud vše půjde špatně, budou tu stovky a možná tisíce nových virů a také radioaktivita a jedovaté kovy. A jediný způsob, jak tomu zabránit, spočívá v tom nenechat permafrost roztát... Dále čtěte: Nová studie přichází s opravdu šokující zprávou. Lední medvědi vyhynou koncem století.