Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Ekologové předpokládali, že tento globální vzorec je stabilní po mnoho staletí, ale není to pravda. Nedávná studie zjistila, že oceán kolem rovníku je již příliš horký na to, aby v něm minimálně některé druhy přežily, a že za to může globální oteplování.

Jinými slovy, globální model se rychle mění. A protože druhy prchají k chladnější vodě směrem k oběma pólům, bude to mít pravděpodobně hluboké důsledky pro mořské ekosystémy i pro životy lidí. Když se totiž to samé stalo před 252 miliony let, vymřelo 90 procent všech mořských druhů.

Stěhování za chladnější vodou je hromadné

Jak se naše oceány ohřívají, jednotlivé druhy se stěhují do preferované teploty vody, a tím pádem míří k pólům. Ačkoli je oteplování na rovníku 0,6 stupně Celsia za posledních 50 let relativně mírné ve srovnání s oteplováním ve vyšších zeměpisných šířkách, tropické druhy se i tak musí stěhovat pryč od rovníku, aby zůstaly ve své preferované teplotě vody.

Vzhledem k tomu, že se oteplování oceánů v posledních desetiletích zrychlilo kvůli změně klimatu, pokles života ve vodách kolem rovníku se prohloubil.

Vědci pozorovali, že u každé z 10 hlavních skupin druhů, které studovali (včetně pelagických ryb, útesových ryb a měkkýšů), kteří žijí ve vodě nebo na mořském dně, jejich počet klesá v zeměpisných šířkách s průměrnou roční teplotou moře nad 20 ℃.

Všechno už tu jednou bylo

Na druhou stranu tato skutečnost není žádným velkým překvapením. Už se to jednou stalo a mělo to dramatické následky. Bylo to před 252 miliony let.

Na konci permského geologického období asi před 252 miliony let se globální teploty v důsledku emisí skleníkových plynů z erupcí sopky na Sibiři během 30 000–60 000 let zvýšily o 10 ℃. Důsledkem toho vymřelo 90 procent všech mořských druhů.

Studie z roku 2012 ukázala, že v nedávné době, během prudkého oteplování před 125 000 lety, došlo k podobnému rychlému pohybu korálových útesů, jak dokumentuje fosilní záznam. Výsledkem byla situace podobná dnešku, ačkoliv nedošlo k žádnému hromadnému vyhynutí.

Nicméně víme, že k vymírání některých druhů dochází už dnes a ztráta dalších druhů v tropických ekosystémech znamená, že je snížena ekologická odolnost vůči změnám životního prostředí, což může ohrozit perzistenci ekosystémů.

V subtropických ekosystémech se naopak druhová bohatost v oceánech zvyšuje. To znamená, že tam bude více dravých ryb, které budou lovit místní druhy jako potravu. Například tropické ryby, které se "přistěhovaly" do okolí australského Sydney, už začínají místní mírné druhy nejen lovit, ale i vytlačovat z jejich přirozeného prostředí.

Popisované změny budou mít také hluboké důsledky pro lidské živobytí. Například mnoho tropických ostrovních zemí závisí na příjmech z lovu tuňáků prostřednictvím prodeje licencí ve svých teritoriálních vodách. Vysoce mobilní druhy tuňáků se pravděpodobně rychle přesunou do subtropů, případně za svrchované vody ostrovních národů.

Podobně mnoho druhů útesů a vysoce mobilní megafauna, jako jsou velryby, žraloci, manty a mořské želvy, se přesunou k subtropům. A to ohrozí schopnost tropických národů splnit své cíle udržitelného rozvoje. Dále čtěte: Na světě je 20 spících supervulkánů, které mohou kdykoliv vybuchnout. Jejich erupce by změnila život na Zemi.