Na světě je 20 spících supervulkánů, které mohou kdykoliv vybuchnout. Jejich erupce by změnila život na Zemi
Předmětem jejich studie se stala erupce supervulkánu Los Chocoyos, ke které došlo před 75 000 lety na guatemalské vysočině. Dnes je na místě erupce obrovská kaldera, kde je nyní jezero, lemované třemi kuželovitými sopkami Atitlán, Tolimán a San Pedro.
Když sopka tehdy vybuchla, měla tzv. velikost osm, což je nejvyšší hodnocení na indexu vulkanické výbušnosti (VEI). Erupce je známá jako jedna z největších sopečných událostí za posledních 100 000 let a byla to pekelná událost plná magmatu a výbuchů plynů.
Co se tehdy stalo
Analyzované vzorky z této události, konkrétně vzorky ložisek v geologických vrstvách, ukazují, že když došlo k erupci, emitovalo do atmosféry také obrovské množství síry, chloru a bromu. Sopečný popel po výbuchu Los Chocoyos se nachází na několika místech v guatemalské vysočině a v mořských ložiscích z hlubinných jader v Pacifiku, Mexickém zálivu a dokonce i v Atlantském oceánu.
Výzkumný tým měl hypotézu, že takové velké emise z výbuchu musejí mít multidekadální důsledky pro atmosféru a globální klima. Ale na jak dlouho? A jakou sílu a objem pak takové emise mají?
Dlouhodobé narušení systému zónového větru
Na základě simulací vědci zjistili, že emise by měly obzvlášť silný účinek na kvazi-dvouletou oscilaci (QBO), střídavou změnu směrů zonálního větru ve stratosféře v tropech. Stratosféra je druhá vrstva v zemské atmosféře od výšky přibližně 15 až 50 km. A to by znamenalo změnu teplot, změnu klimatických podmínek a v neposlední řadě také dopad na zemskou ozonovou vrstvu.
"Erupce v této dimenzi by dodala do ovzduší množství aerosolů a chemických složek do atmosféry a podle našich modelových simulací by erupce způsobila asi 10leté narušení větru QBO,“ říká Kirstin Krüger, autorka studie. "Změna QBO by začala 4 měsíce po erupci, s abnormálním východním větrem trvajícím asi 5 let, následovaným západním větrem, než by se vše vrátilo do normálních podmínek."
Toto narušení větrného systému je důsledkem ohřevu vzduchu způsobeného aerosoly a chladicího efektu způsobeného vyčerpáním ozonu po výbuchu. Toto topení vs. chlazení interaguje s šířením atmosférických vln a narušuje větrnou oscilaci.
A proč je to důležité? Protože dnes je na celém světě zhruba 20 supervulkánů, které mohou kdykoliv vybouchnout. Jedním z nejznámějších je Yellowstonská kaldera ve Spojených státech. Je známo, že Yellowstone má na svém kontě už dvě obrovské eurpce na stupnici VEI 8. Jedna se odehrála asi před 2,1 miliony a ta druhá před 640 000 lety. Dále čtěte: Vše nasvědčuje tomu, že nejstarší meteorický kráter na světě není vůbec kráterem.