Tajemný svět, kde prší diamanty. Dosud opomíjená planeta umí překvapit
Po dlouhé desítky let byli planetární obři, jako je Jupiter s výraznou rudou skvrnou a Saturn s nepřehlédnutelnými prstenci, považováni za nejzajímavější a nejpoutavější tělesa sluneční soustavy. Jejich vnější sousedé Uran, Neptun a Pluto byli z pohledu astronomů jen chudými příbuznými. Dlouhou dobu byly tyto planety vnímány jako nezajímavé, tmavé, odlehlé a podivné světy, kde se nic zvláštního neděje.
Obrat nastal, když se sonda Voyager dostala za dráhu Jupiteru a Saturnu, a poté mohla pokračovat dále k Neptunu a vyfotit jej. Jakmile přišly jeho snímky na Zemi, nastalo mezi vědci pozdvižení. Neptun totiž vůbec nebyl temnou a nezáživnou planetou, ale naopak světem s nádherně modrým s bílými mraky, které se tolik podobají oblakům v zemské atmosféře.
O něco později pak přišel objev Kuiperova pásu, což je oblast sluneční soustavy rozprostírající se od oběžné dráhy Neptunu až do vzdálenosti přibližně 55 astronomických jednotek od Slunce. Pás je tvořen především zmrzlými prchavými látkami, jako jsou metan, amoniak či voda. Jeho součástí jsou mimo jiné také tři trpasličí planety – Pluto, Haumea a Makemake. O objevu nových planet, kde pravděpodobně existuje život, jsme psali v tomto našem článku.
Díky tomuto objevu se Neptun rázem stal jednou z rozhodujících sil, která určuje chování a podobu sluneční soustavy. Dnes jsou astronomové přesvědčeni, že Neptun řídí jednak chování malých a vzdálených těles v Kuiperově pásu a jednak ovlivňuje pozici obřích planet typu Jupiter a Saturn. K tomuto přesvědčení astronomové dospěli poté, co zjistili, že zatímco ostatní planety obíhají kolem Slunce po téměř kruhových drahách, přesněji po elipsách blížících se tvarem kruhu, právě Pluto opisuje mimořádně protáhlou elipsu. Taková oběžná dráha je pro planetu hodně zvláštní. A podle vědců spočívá vysvětlení v působení gravitační síly Neptuna, který je zhruba 17x hmotnější než Země.
Podle jedné, i když poněkud spekulativní teorie, mohl planetární pohyb Neptuna dokonce ovlivnit i vývoj Země. Teorie předpokládá, že voda se na Zemi objevila z nějakého vzdáleného zledovatělého objektu, které se nacházejí právě v Kuiperově pásu.
I atmosféra Neptunu je zajímavá. Zatímco Zemi obklopuje jen relativně tenká vrstva atmosféry, u Neptunu je to jinak. Pevné jádro obklopuje tlustá vrstva plynů. Ve vnějších vrstvách Neptunovy atmosféry je pravděpodobně tlak, který se podobá tlaku na Zemi. Ovšem teploty jsou mnohem nižší a dosahují minus 212 stupňů Celsia. Směrem k jádru planety pak teplota i tlak stoupají, až se atmosféra tvořená především vodíkem promění v tekutou.
Tým Kalifornské univerzity prováděl experimenty, které měly ukázat, co se stane při podmínkách, jaké panují v Neptunově atmosféře. Metan tvoří čtyři atomy vodíku navázané kolem atomu uhlíku. Při extrémním tlaku se vodík od uhlíku odpoutá a uhlíkové atomy se začnou spojovat. Za jiných podmínek by tak vytvořily látku podobnou uhlí. Ale při tlaku, jaký zřejmě hluboko v atmosféře Neptunu panuje, vzniká podle experimentátorů diamantový prach. Je tedy velmi pravděpodobné, že na Neptunu „prší“ diamanty.
Astronomové by rádi podrobili Neptun bližšímu zkoumání. Problém však představuje vzdálenost. Voyager letěl k Neptunu dvanáct let, a to mohl využít výhody vzácného postavení planet. To se však nebude opakovat dalších dvě stě let.