Rover Curiosity zkoumal na Marsu tento kráter devět let. A výsledek je zklamáním
Podle chemického rozboru sedimentů kráteru jsou skalní usazeniny, jež rover Curiosity za posledních zhruba devět let odebral, výsledkem atmosférických podmínek na Marsu. Konkrétně to znamená, že chemické prvky nalezené v těchto vzorcích neodpovídají tomu, co by se dalo očekávat od starověkého jezerního prostředí.
V kráteru bylo a je sucho
Prostřednictvím kombinace chemických měření, rentgenové difrakce (XRD) a texturní analýzy tým našel důkaz o typu eroze, která jde proti hypotéze velkého jezera, což naznačuje, že většina sedimentů vznikla v suchých podmínkách.
Podle vědců tvoří většinu ložisek pravděpodobně vzduchem přenášený prach a sopečný popel, přičemž pozdější zvětrávání pochází ze srážek nebo z tání ledu. Pouze malá část sedimentů se plně shoduje s doměnkou, že byla vytvořena pod jezerem.
Nová analýza poukazuje na nepohyblivé chemické prvky, které jsou silně korelovány s vyššími nadmořskými výškami, což by zase mohlo být důkazem, že vodní plocha v kráteru Gale byla mnohem mělčí a přechodnější, než se předpokládalo. Jinými slovy zvětrávání probíhalo shora dolů a absence železa napovídá, že atmosféra na Marsu kdysi ubývala.
Kráter Gale měl být jezerem
Kráter Gale byl vybrán jako místo přistání pro Curiosity v roce 2012 z toho důvodu, že vědci předpokládali, že před miliardami let v něm bylo jezero.
Kromě zklamání z tohoto omylu ale rover Curiosity odvedl dobrou práci. Vědci například díky vzorkům pochopili, jak se marťanské klima v průběhu věků změnilo. Pravděpodobně na Marsu docházelo k častým dočasným obdobím vlhkosti na úkor nějakého dlouhodobého vlhkého období. A to je velmi důležité pro hledání odpovědí na otázku, zda na planetě někdy existoval život.
Přestože jde o poměrně velké zklamání, je nutné připomenout, jak složité to vědci mají při zkoumání tak vzdálené planety, na kterou ještě ani nevkročila lidská noha. A to znamená, že jejich snaha v budoucnu může přinést jak další zklamání, tak i přelomové objevy. Dále čtěte: Sousední planetární systém má zřejmě obyvatelnou super Zemi.
Zdroj: Science Advances.