Největší kometa všech dob míří k naší planetě

 Vesmír 
17. července 2021 07:04 / Mirka Malá
  0
📷
2 fotografie v galerii
Kometa je mnohonásobně větší než všechny ostatní  NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva
Obří kometa nalezená daleko za naší sluneční soustavou může být 1000krát hmotnější než typická kometa, což z ní činí jasně největší kometu, jakou kdy astronomové našli. Informoval o tom magazín USA Today news

Objekt, který byl 23. června oficiálně označen jako kometa, se po svých objevitelích, absolventovi univerzity v Pensylvánii Pedro Bernardinellim a astronomu Gary Bernsteinovi, nazývá kometa C/2014 UN271 nebo také kometa Bernardinelli-Bernstein.

Ledový obr se přiblíží za deset let

Astronomové odhadují, že toto ledové těleso má průměr 100 až 200 km, což je asi 10krát více než u typické komety. Jde však pouze o hrubý odhad, protože kometa zůstává daleko od Země a její velikost byla vypočítána na základě toho, kolik slunečního světla odráží. Kometa se nejblíže přiblíží k naší planetě v roce 2031, ale i poté zůstane v poměrně velké vzdálenosti. Naštěstí.

"Měli jsme tu čest objevit největší kometu jakou jsme kdy viděli a zachytit ji dostatečně brzy na to, aby lidé mohli sledovat, jak se vyvíjí, jak se blíží a zahřívá,“ řekl Bernstein v prohlášení National Science Foundation National Optical-Infrared Astronomy Research Laboratory, neboli NOIRLab.

Kometa Bernardinelli-Bernstein se nyní nachází ve vzdálenosti zhruba 20 astronomických jednotek (AU) od Slunce, přičemž jedna AU odpovídá vzdálenosti Země-Slunce, tedy asi 150 milionů kilometrů. Kometa svítí na magnitudu 20, a je tak mimo dosah dalekohledů většiny amatérských astronomů.

Až se kometa v roce 2031 otočí blíže k Zemi, bude stále ve vzdálenosti 11 AU a dokonce i tehdy budou amatérští pozorovatelé oblohy potřebovat k pozorování opravdu velké dalekohledy.

Kometa zřejmě pochází ze vzdálené líhně komet

Co dělá kometu Bernardinelli-Bernstein tak zvláštní, kromě její velikosti, je skutečnost, že za tři miliony let nenavštívila naši sluneční soustavu. Kometa pravděpodobně pochází z Oortova oblaku, což je obrovská vzdálená oblast vesmíru, o níž se předpokládá, že obsahuje biliony komet.

"Astronomové mají podezření, že v Oortově oblaku daleko za Plutem a Kuiperovým pásem může čekat mnohem více neobjevených komet této velikosti,“ uvádí v prohlášení NSF. Jenomže jejich pozorování a průzkum je v současnosti velmi složitý, nemáme stále k dispozici tak dokonalé technologie.

Mohly by to do jisté míry udělat kosmické lodě, ale ty jsou ve vesmíru jen krátkou dobu. Je však možné, že do roku 2031 by mohl být spuštěn nějaký budoucí dalekohled nebo mise pro pozorování komet. Hlavní vesmírné agentury mohou také pověřit stávající kosmické lodě napříč sluneční soustavou, aby zkusily prozkoumat tuto obrovskou kometu a sledovat její přiblížení Zemi za deset let.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba by měl být spuštěn koncem roku 2021 a mohl by fungovat deset let nebo déle. Hubbleův kosmický dalekohled v současné době čelí problémové počítačové závadě, jinak je ale známý pozorováním komet a může být k dispozici i v roce 2031, ačkoliv vědci říkají, že by mohl být plně funkční zhruba do roku 2025 a okolo roku 2030 by měl být deorbitován. Dále čtěte: NASA posílá hned několik vozítek na odvrácenou stranu Měsíce. Co se zde bude odehrávat?

Zdroj: USA Today.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Umělá inteligence už vylepšuje i chuť piva nebo čokolády

Tech

Peugeot získal podeváté v historii ocenění za design, tentokrát s novým SUV fastbackem 3008