Čeští vědci přišli na to, jak by mohli zachránit vymírající motýly a včely

Za posledních 60 let vyhynulo 19 druhů motýlů
📷
Dalších 5 fotografií v galerii
 Věda a Výzkum 
03. září 2019 16:00 / Shutterstock
  52   5
Evropu trápí vážný problém – vymírání hmyzu. Drasticky se snižují počty motýlů, brouků a jiného hmyzu. A nejde přitom o malé počty. Navíc podle zjištění vědců mizí hmyz osmkrát rychleji než ostatní živočichové. Celkový objem hmyzu se prý každý rok sníží o 2,5 %.

Nejrychleji ubývá velký hmyz, jako jsou motýli, velká sarančata či kobylky. Úbytek hmyzu ovlivňuje všechny skupiny organizmů, není náhodou, že ptáci živící se velkým hmyzem jsou nejohroženější. Vědci varují, že další pokračování úbytku hmyzu by mohlo vést k úplnému rozpadu ekosystémů a celého koloběhu života.

Jak je na tom hmyz v Evropě?

Podle německých vědců ubylo ve střední Evropě 75 % hmyzu za posledních 25 let. Pro vysvětlení úbytek 75 % hmyzu znamená snížení celkového množství, tedy objemu žijícího hmyzu. Neznamená to vyhynutí tří čtvrtin druhů.

A jak je na tom s úbytkem Česká republika?

Že se nás to netýká? Omyl, problém úbytku hmyzu je i v České republice. A jak moc u nás mizí například motýli? Podle entomologa Lukáše Čížka z Biologického centra Akademie věd ČR vyhynulo za posledních 60 let 19 druhů motýlů a upozorňuje, že polovina zbylých 142 druhů je ohrožená. Příčinou je podle něj ochuzení krajiny a nadužívání chemie v zemědělství.

Co může pomoci s úbytkem hmyzu?

Vědci v České republice vyzkoušeli řešení, které brání rychlému úbytku hmyzu. A kde? Stačilo se vypravit na pastvu divokých koní, zubrů a praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice. Jak pastva může hmyzu pomoct? Velcí kopytníci na pastvě obnovili zaniklou krajinnou mozaiku a vytvořili tak podmínky, které umožňují přežití a návrat ohrožených motýlů, včel i brouků.

Proč právě pastva?

Co potřebuje hmyz podle Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd? Hmyz pro svá různá vývojová stádia potřebuje odlišné typy prostředí. Podle něj právě pestrá mozaika biotopů vytvářená velkými kopytníky je ideálním prostředím pro nejrůznější hmyz. Velcí kopytníci spásají na různých místech různě vysokou trávu, navíc spásáním trav podporují kvetoucí byliny, které produkují nektar. Trus velkých kopytníků je zase zdrojem minerálů pro motýly a kolébkou pro potomstvo chrobáků.

Odkud se pastva velkých kopytníků vzala?

A kde že vznikl nápad velkých pastvin? V Čechách ne. Nápad vznikl v zemích západní Evropy, kde ochranáři používají pastvu velkých kopytníků již tři desítky let. V porovnání se zahraničními pastvinami velkých kopytníků jsou zatím ty české miniaturní. Vyzkoušení pastvy v bývalém vojenském prostoru Milovice však ukázalo, že i v Čechách výborně funguje a pomáhá k záchraně ohroženého hmyzu.

Kolik podobných míst v ČR je? Pastva velkých kopytníků je dnes v ČR již na pěti místech. V čem je pastva prospěšná podle České krajiny, která se zaměřuje na projekty spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků? V takovéto krajině mohou vzniknout jakési kapsy, kde může ohrožený hmyz přežít, dokud se pro něj nezlepší podmínky celoplošně.

Jaký je problém pastvin v ČR?

Co je hlavním problémem českých pastvin? Podle Dalibora Dostála, ředitele České krajiny, využívají v Německu pro svoje projekty plochy o velikosti tisíc hektarů. Podle něj je vytvoření dostatečně velkých rezervací v Česku důležitým krokem k záchraně opylovačů a jiného ohroženého hmyzu. Pro záchranu mnohých druhů hmyzu jsou tedy zatím tuzemské rezervace příliš malé.

Podle Miloslava Jirků začínají populace některých druhů brouků rozkládajících trus zvířat dobře prospívat až na plochách větších než 130 hektarů. Takto rozsáhlá souvislá pastvina velkých kopytníků v Česku chybí. A která pastva v ČR je největší? Nejvíce se limitu 130 hektarů blíží pastviny v milovické rezervaci, po plánovaném rozšíření by však rezervace mohla dosáhnou potřebné plochy. 

Jak moc je hmyz důležitý?

Co se stane, když bude hmyz dále vymírat? Další pokračování úbytku hmyzu by mohlo vést k úplnému rozpadu celého koloběhu života. Hmyz je hned po rostlinách základem potravní pyramidy a kvůli dramatickému úbytku hmyzu hrozí také narušení fungování celých ekosystémů. Krajině citelně chybí například hmyzí opylovači, na nichž jsou závislé divoké rostliny a také produkce velkého množství plodin. Miloslav Jirků varuje, že bez velkého počtu druhů a jedinců hmyzu by nastal pro lidi i přírodu velký problém. Dále čtěte: Zachrání umělé maso z laboratoře naši planetu před oteplováním?

Blanka Štiková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Díky mobilním telefonům mají špehové i policie méně práce. A uživatelé mají problém

Dům a zahrada

Bleskový úklid za třicet minut? Víme, jak na to

Cestování

Komplikace na dovolené: Co dělat, když vaši destinaci zasáhne špatné počasí či hurikán?

Zavřít reklamu