Boření mýtů. Lidské tělo je uzpůsobeno k fyzické aktivitě i ve stáří
Novou studii vedl David E. Lieberman, evoluční biolog z Harvardské univerzity. Při svém pátrání čerpal z výsledků dřívějších prací o fyzické aktivitě a její prospěšnosti na zdraví, jako je údržba nižšího krevního tlaku a systémové projevy zánětů.
Podle Libermana se musíme podívat směrem do minulosti. On zároveň nabourává některá přesvědčení evolučních biologů a jiných vědců, kteří tvrdí, že délka života byla až donedávna krátká.
Podle fosilních důkazů z doby před 40 000 lety byla poměrně běžná délka života v průměru sedm dekád. Lidé stárli, předávali si zkušenosti a dovednosti, přičemž stále mohli shánět potravu či vykonávat jiné práce, což vyžadovalo zdravý fyzický pohyb.
Boření klišovitých mýtů
Nejenže Lieberman boří mýty o tom, že se kdysi lidé nedožívali vysokého věku, rovněž se domnívá, že pravidelná fyzická aktivita s postupujícím věkem zajistila jejich lepší zdraví. Díky fyzické aktivitě přebytečná energie podporovala tkáně a nedocházelo k takovému ukládání tuku jako dnes.
Další hypotézou je, že přebytečná energie podporovala regeneraci tkání a buněk, které s fyzickou aktivitou degradují, ale po této regeneraci jsou silnější.
Byly by zaceleny trhliny ve svalových vláknech, došlo by k obnově poškozené chrupavky, a zahojily by se mikrofraktury. Rovněž by docházelo k většímu uvolňování antioxidantů a protizánětlivých látek, bez fyzické aktivity totiž tyto funkce v lidském těle otupují.
Podle odborníka je fyzická aktivita přirozená i v pozdním věku. Zajistí nám totiž dobré stárnutí. V dnešní době se bohužel lidé ve všech věkových kategoriích přestávají hýbat díky technologiím. Psali jsme také: Průměrná délka života člověka roste. Vědci ale přicházejí se zjištěním, které bude pro mnohé velkým zklamáním.
