Černá smrt decimovala Evropu výrazně dříve, než se předpokládalo

 Věda a Výzkum 
13. prosince 2018 13:28 / Karel Kovka
  0
📷
3 fotografie v galerii
Předpokládalo se, že mor přenášejí krysy, ale pravými přenašeči byly vši a blechy Shutterstock
Černá smrt. Pod tímto pojmem většina z nás zná epidemii dýmějového moru, která propukla v polovině čtrnáctého století a vyhubila podle odhadů přibližně třetinu tehdejších obyvatel Evropy. Nyní vědci zjistili, že tato nemoc zabíjela v Evropě již podstatně dříve.  

Původně se vědci domnívali, že tuto morovou ránu rozšířily krysy. Pozdější výzkumy ukázaly, že krysy jsou v řetězci přenašečů pouze jakýmsi mezičlánkem a že za šíření původce nemoci, tedy bakterii Yersinia pestis, byly odpovědné blechy a vši, kvůli nízké úrovni hygieny velice rozšířené.
 
Nyní našli archeologové bakterii odpovědnou za výskyt moru při zkoumání pohřebiště v zubech ženy pochované před téměř pěti tisíci lety v chodbové hrobce u města Falköping ve Švédsku. Ve zkoumané hrobce ve venkovské oblasti západního Švédska bylo pohřbeno 78 lidí. Když odborníci odebrali vzorek DNA ze zubu jedné z pochovaných žen, zjistili, že byla nakažena morem. Bakterii způsobující mor zaznamenali i u dalšího člověka na stejném pohřebišti.

Všechny formy moru způsobuje již zmíněná bakterie Yersinia pestis, kmen nalezený u Falköpingu ale nese genetické známky plicního moru, který se přenáší kapénkovou infekcí a je mnohem nakažlivější než septický a dýmějový mor. Úmrtnost na plicní mor v případě neléčení je prakticky stoprocentní.
 
Podle Simona Rasmussena z kodaňské univerzity se mohl mor poprvé mezi lidmi rozšířit v rozsáhlých neolitických sídlištích, která se zhruba před 6 000 lety začala stavět v oblasti dnešní Ukrajiny, Rumunska a Moldavska. Tato sídliště čítala deset až dvacet tisíc obyvatel, kteří žili v otřesných hygienických podmínkách a pod jednou střechou s domácími zvířaty čímž měli parazité jako vši a blechy ideální podmínky k množení a současně s tím vznikly i příznivé podmínky pro přenos infekce  mezi obyvateli sídlišť. O překvapivém zjištění, že bakterie ani viry už nejsou největšími zabijáky lidstva, jsme psali zde.
 
Podle článku zveřejněném v časopise Cell se v euroasijských velkých sídlištích mor patrně poprvé objevil před 5 700 roky a poté se šířil do všech stran po obchodních stezkách. Tento scénář by mohl objasnit pokles počtu obyvatel v Evropě zhruba před 5 500 lety i to, proč byla zmíněná obří sídliště opuštěna a do základů vypálena.
 
V každém případě je však potvrzené, že morové epidemie decimovaly obyvatele Evropy již nejméně před pěti tisíci lety.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Felix Slováček je až neuvěřitelně vitální: S partou přátel navštívil lyžařské středisko v Cavalese....

Styl

Trendem letošního roku je japonský střih Hime cut. Tento jemný, elegantní a zároveň extravagantní účes...

Tech

Archeologický objev pod hradem Loket: Pozůstatky z 11. století odhalují dávnou historii