Nejhorší rok v dějinách lidstva. Hlavní favorité překvapivě prohráli
Člověk nemusí být žádný erudovaný historik, aby dospěl k závěru, že hlavním favoritem na nejhorší rok v dějinách lidstva mohl být rok 1349, kdy epidemie moru, zvaná „černá smrt“, zasáhla prakticky celou Evropu a podle odhadů měla na svědomí 25 milionů mrtvých, což představovalo přibližně třetinu tehdejší evropské populace.
Druhým favoritem se pak mohl stát rok 1918, kdy epidemie španělské chřipky zahubila na celém světě přibližně 50 až 100 (podle některých odhadů až 200) milionů lidí. O objevu nadějných protilátek proti chřipce jsme psali v tomto článku.
Podle vědců však „nezvítězil“ ani jeden z těchto uvažovaných adeptů na titul nejhorší či nejničivější rok. Za nejhorší rok, který lidstvu přinesl největší zkázu, vědci po dlouhém zkoumání označili rok 536. A jak vlastně k tomuto datu dospěli?
V roce 2013 byl ze švýcarského ledovce odebrán 72 metrů dlouhý sloupec ledu, který zrcadlí posledních 2 000 let lidských dějin. Pomocí laseru z něj pak byly nařezány vzorky o tloušťce 120 mikronů a následně pak bylo analyzováno jejich složení. Přítomnost různých chemických prvků, prachu či příměsí pak vypovídá mnohé o klimatických podmínkách nebo meteorologických událostech v dávné minulosti.
Díky těmto analýzám pak výzkumníci dospěli k závěru, že v první polovině roku 536 vybuchla na Islandu sopka a její masivní erupce zahalila celou severní polokouli na dlouhé měsíce zplodinami a kouřem. Protože mrak nepropustil sluneční paprsky, tak celá Evropa, ale i podstatná část Asie skutečně doslova potemněly, teploty klesly a na mnoha místech i přes léto sněžilo.
Nízké teploty zničily veškerou úrodu nejen v Evropě, ale i v Číně nebo Mezopotámii, což vedlo k obrovskému hladomoru, vymírání obyvatelstva a mnohaletému hospodářskému úpadku. Navíc v letech 540 a 547 následovaly další dvě erupce, které situaci znovu zhoršily. Hospodářská stagnace pak podle vědců trvala téměř celé jedno století. Až vzorky z doby kolem roku 640 vykazují příměsi olova, což prý ukazuje na vzrůst těžby a tavení stříbra. To mělo vést k nárůstu bohatství, rozšiřování obchodu a následné prosperitě starého kontinentu.
Pravdou však je, že ne každý musí s tímto závěrem souhlasit. Při pohledu na dění v Evropě či ve světě v posledních letech by za „annus horribilis“ (strašlivý rok) klidně mohl být označen téměř kterýkoli. Záleží jen na úhlu pohledu.
