Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Jinými slovy, většina savců sdílí po miliony let stejné sekvence DNA, které se vůbec nijak nemění. Až najednou na lidi. Stalo se to před asi jedním milionem let, kdy lidská DNA najednou začala lidově řečeno dostávat upgrade v určitých oblastech DNA, čemuž dnes vědci říkají „lidské zrychlené oblasti“, zkratkou HAR. Tým vědců v čele s bioložkou Katie Pollard, ředitelkou Gladstone Institute of Data Science and Biotechnology, identifikoval HAR téměř před dvěma desetiletími při srovnávání lidských a šimpanzích genomů. A ve své nové studii její tým zjistil, že 3D skládání lidské DNA v jádře je klíčovým faktorem, ke kterému došlo v jednom klíčovém okamžiku ve prospěch lidstva.

Abychom tomuto složitému vědeckému objevu lépe rozuměli, představme si délku DNA jako dlouhou šálu, která má po celé svojí délce různé pruhy barev. Tak tomu bylo kdysi dávno a takovou šálu sdíleli jak naši poslední společní předci, tak také dnešní šimpanzi. A pak se najednou stalo to, že u lidí tato šála najednou změnila jak barevnost jednotlivých pruhů, tak i jejich velikost či délku. Takže zčistajasna zkrátka lidská DNA najednou byla jiná.

Takže stalo se zjednodušeně to, že najednou se objevily velké rozdíly mezi lidskou a šimpanzí DNA v samotné struktuře DNA. Velké kusy stavebních bloků DNA byly vloženy, odstraněny nebo přeskupeny. Výsledek je takový, že lidská DNA se ve svém jádře najednou začala skládat jinak než DNA jiných primátů.

Katie Pollard také zkoumala, co všechno se stalo a zjistila, že mnoho genů se pospojovalo s jinými geny, které začaly fungovat jako jakési zesilovače. Mnoho HAR hraje roli ve vývoji embrya, zejména při formování nervových drah spojených s inteligencí, čtením, sociálními dovednostmi, pamětí, pozorností a zaměřením, tedy s vlastnostmi, o kterých víme, že právě ony tak výrazně odlišují lidi od ostatních zvířat. Věda samozřejmě zatím nerozumí tomu, co se před jedním milionem let přesně seběhlo nebo co vlastně iniciovalo tyto náhlé změny v lidské DNA. Každopádně ale dokázala, jak jedinečným způsobem se začal tehdy lidský mozek vyvíjet.

Vesmír

Astronomové našli exoplanetu, ze které stoupá pára. Má také atmosféru a gravitaci

Dnes je už jasné, že evoluce nakonec proběhla jinak, než jsme si ještě před několika desítkami let mysleli a že Darwinova teorie založená na přírodním a pohlavním výběru je teorií zastaralou. Obecně se má za to, že dnešní lidé i dnešní druhy opic měly společné předky, tedy dnes již neexistující opice. Ale každý druh šel nakonec svojí cestou. Díky novému výzkumu už také víme, co lidi tolik odlišilo od ostatních. Proč se to ale stalo nebo co, či kdo, za to může, na to bude muset věda teprve přijít. Dosud totiž ani přesně neví, jak tyto změny ovlivnily specifické aspekty vývoje našeho mozku a jak se staly nedílnou součástí DNA našeho druhu.

Autorský článek, další zdroj: Science