Proč horká voda zamrzne rychleji než studená? Vědci poprvé popsali tuto zvláštnost

Tento jev může obráceně také zapříčinit rychlejší oteplování studené vody oproti teplé
 Věda a Výzkum 
22. listopadu 2017 10:32 / Pixabay
  17   11
Možná to zní pro mnohé až absurdně, ale horká voda skutečně za určitých podmínek může zmrznout o mnoho rychleji než studená. Jev je známý již dlouho, ale teprve nyní byl odborně popsán.

Tento zvláštní efekt je známý již řadu let a nazývá se Mpembův jev. Nyní byl odborně popsán španělskými vědci. Ve vědecké studii podrobně vysvětlili, jak funguje.

„Zjistili jsme, že horká voda chladne rychleji, ale stejně to funguje i naopak, tedy že chladnější tekutina se rychleji zahřívá. My to nazýváme obráceným Mpembovým jevem,“ uvedl ve vědecké zprávě Antonio Lasanta, vědec z univerzity Karla III.

Zvláštní chování vody objevil tanzánský amatérský vědec Erasta Batholom Mpemb, když si jako desetiletý všiml, že zahřátá směs na výrobu zmrzliny mu zatuhla dříve než směs, která již vychladla. Podobný jev dokonce popisoval už Aristoteles ve čtvrtém století před naším letopočtem.

Problémem je, že jev se dá poměrně těžko sledovat a podle jeho původní definice nastává pouze za určitých podmínek, přičemž nebyl přesně jasný význam slova „zamrznout“.

Může jít například o stav, kdy se na povrchu vytvoří tenká krusta ledu, nebo o moment, kdy v laboratorních podmínkách voda dosáhne teploty 0 stupňů Celsia. Anomálie totiž nikdy neprošla odborným vědeckým přezkoumáním, a proto se vědci rozhodli tuto zajímavost trochu osvětlit.

K výzkumu použili speciální typ granulované tekutiny, která je složena z velmi malých částí. Tyto drobné částečky navzájem interagují s těmi, které ztratily svou kinetickou energii.

V takovém prostředí je možné přesně sledovat mrznutí dané tekutiny a také určit teoretické podmínky, které jsou k vytvoření tohoto efektu potřeba.

Vědci se fenomén rozhodli pozorovat na granulové tekutinách. Tedy takových, které jsou složeny z velmi malých částeček, které interagují mezi částečky, které ztratily svou kinetickou energii.

Teoretickým výsledkem je závěr, že jev se vyskytne pouze ve chvíli, když částice před ohřevem mají dostatečnou rychlost a mají vysoký rozptyl kolem středových hodnot jejich kinetické energie.

Teoretický popis sice laikovi mnoho nenapoví, ale bližší studie tohoto jevu a testování v praxi by mohlo pomoci například při výrobě vysoce výkonných elektronických zařízení, která vyžadují velice rychlé a účinné chlazení. Nyní se vědci zaměří na praktický experiment.

Lukáš Bauer | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Silničáři dostanou novou Tatru. Postaví ji studenti z Vysočiny

Dům a zahrada

Tipy k nezaplacení: Jak si správně zabezpečit sklep před krádeží?

Cestování

Cestování pro nastávající maminky: Jak vyrazit do zahraničí bez rizika?