Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Schizofrenie bývá chápána jako onemocnění, které vzniká v mozku ve velmi raném stádiu vývoje. Projevuje se například sluchovými halucinacemi, paranoidními či bizarními bludy a jde ruku v ruce s rozsáhlou sociální či pracovní dysfunkcí. Nová studie se zaměřila na příčiny vzniku této nemoci. Prostřednictvím růstu cerebrálních organoidů, "mini mozků", pocházejících z buněk skupiny pacientů, se skupina vědců v čele s Michalem Stachowiakem z univerzity v Buffalu dostala o krok blíž k cíli.

Tým použil kožní buňky ze skupiny dospělých pacientů s diagnózou schizofrenie a současně ze skupiny zdravých dospělých a vyvinul organoidy z obou skupin. Ty pak následně porovnávali a zjistili zásadní rozdíly v části mozku zvané kůra. U schizofrenní skupiny se nezralé buňky, které se jednoho dne změní v nervové buňky známé jako neurony, rozšiřovaly příliš mnoha směry a do příliš velké vzdálenosti.

"V podstatě existují stovky, ne-li tisíce defektů genomu (genetického materiálu organismu), které mohou vést k onemocnění," řekl Stachowiak. Tvrdí také, že poruchy v genomické cestě známé jako INFS mohou vést k fyziologickým změnám, které jsou zodpovědné za vznik některých příznaků schizofrenie. "Myslím, že poprvé máme vhodný experimentální nástroj k tomu, abychom se pokusili zjistit, zda se nám podaří některé z těchto poruch opravit nebo rovnou zabránit jejich vzniku," řekl Stachowiak.

Madeline Lancasterová, neuroložka z Cambridge University, uvedla, že snaha najít příčiny schizofrenie pomocí cerebrálních organoidů je "zajímavou premisou". Schizofrenie je sama o sobě komplikovaná a mnohdy kontroverzní diagnóza. Organoidy tak mohou být způsobem, jak prozkoumat některé z hypotéz o jejím vzniku. Jedná se však o novou technologi, a tak je nejprve třeba, stejně jako v případě všech inovací, dohodnout se na tom, jak nejlépe tuto novou metodu využít.