Významný objev Archimédovy knihy. Pomohla moderní technika

 Objevy 
26. listopadu 2018 15:51 / Karel Kovka
  1
📷
3 fotografie v galerii
Socha Archiméda v Haifě připomíná jeho slavný zákon Shutterstock
Uslyšíme-li jméno Archimédés, vybaví se většině z nás školní lavice a jeho slavný zákon o tělese ponořeném do kapaliny, případně údajná učencova poslední věta, aby mu neničili jeho kruhy. Archimédés byl ovšem i významným matematikem.

Ve 3. stol. př. n. l. sepsal Archimédés významné matematické dílo, které nazval „Metoda mechanických teorémů“. Až do dvacátého století bylo toto převratné dílo považováno za nenávratně ztracené a historici jej znali pouze z odkazů dávných učenců.
 
V létě 1906 se dánský klasický filolog Johan Ludvig Heiberg vypravil do 
proslulé knihovny Metochion v Istanbulu, aby prozkoumal nedávno objevenou středověkou modlitební knihu. Zjistil, že ji kdosi napsal na pergameny pocházející z daleko starší doby. Ve středověku bylo totiž z důvodu nedostatku pergamenu vcelku obvyklé, že ze starých pergamenů byl seškrábán původní text a na takto „vygumovaný“ pergamen byl napsán text nový. Díky této metodě však bylo ztraceno mnoho původních unikátních děl.

Při podrobném zkoumání pak Heiberg pod modlitebním textem objevil zbytky textu psaného starou řečtinou i nějaké matematické symboly. Následně pak usoudil, že se jedná o ztracené Archimédovo dílo. Toto odhalení, které publikovaly New York Times v polovině roku 1907, se stalo celosvětovou senzací. Pak však kniha záhadně zmizela! 
 
Znovu se objevila až o devadesát let později, roku 1998 v aukční síni Christies, kde byla prodána za dva milióny liber! Následně putovala do muzea v americkém Baltimore, kde jí začali zkoumat fyzici.
 
Při zkoumání použili technologii multispektrálního zobrazení, při němž se jednotlivé stránky ozařují viditelným a ultrafialovým světlem různých vlnových délek. Jelikož zbytky inkoustu, pergamen a ukrytý text odrážejí světlo různým způsobem, mohli vědci rekonstruovat zvláště numerické části textů, které nebyly pouhým okem vidět. Následně pak použili ještě dokonalejší metodu, takzvanou rentgenovou fluorescenci. Aby dosáhli co největšího rozlišení a vyšší rychlosti, prováděli ji na lineárním urychlovači částic SLAC v Kalifornii. Moderní technika pomohla i při unikátním objevu norských archeologů. O jakou se jedná, se dočtete v tomto článku.
 
Díky moderním metodám tak postupně vydává přes dva tisíce let starý pergamen svá tajemství a ztracené Archimédovo dílo tak bude postupně zachráněno.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Umělá inteligence už vylepšuje i chuť piva nebo čokolády

Tech

Peugeot získal podeváté v historii ocenění za design, tentokrát s novým SUV fastbackem 3008