Nové nálezy mění informaci o stáří lidského druhu
Do této doby byla obecně přijímaná teorie, že lidský druh vyšel z africké kolébky zhruba někdy před sto tisíci až sto dvaceti tisíci lety. Nyní je ale k dispozici nový nález z jeskyně Misliya, který ukazuje na něco úplně jiného. O dávnějších předchůdcích lidského rodu jsme psali v jiném článku zde.
Z Afriky jsme odešli dřív
Migrace našeho lidského druhu musela podle tohoto nálezu započít mnohem dříve, než se původně soudilo. Na základě rozborů nálezu kusu čelisti a jejímu podrobení nejrůznějším metodám určení stáří pozůstatku vychází vědcům stáří nálezu na 177 až 194 tisíc let. Jde o zcela zásadní posun, který ale dává smysl i z hlediska dalších nových nálezů učiněných na jiných místech.
Lidský rod je mnohem starší
Poznatky o dávnější dataci migrace ovšem znamenají zásadní argument pro přepsání lidských dějin. Moderní člověk našeho typu tu je podstatně déle, než se doposud soudilo. Je velmi pravděpodobné, že jsme se na zemi objevili někdy před 300 až 500 tisíci lety. Datace prostřednictvím různých metod nás navíc ujišťuje o tom, že tyto časové údaje, jakkoli přibližné, jsou z hlediska vědy řádově správné.
Souvislost s Čínou a Marokem
Zhruba před rokem objevili vědci nálezy moderního člověka v Číně. Jejich stáří se pohybovalo kolem 80 až 100 tisíc let. Už tento nález samozřejmě nabourával původní názory o čase, kdy lidstvo vyšlo z Afriky. Po nálezu v izraelské jeskyni Misliya je tedy jasno a oba nálezy dohromady potvrzují větší stáří lidstva. Do souvislosti dávají vědci i nálezy v Maroku z Džabál Irhúd, kde se objevilo 22 pozůstatků kostí, lebek, čelistí a zubů od minimálně pěti lidí. Zkameněliny jsou staré zhruba 300 tisíc let.
Kreacionisté nesouhlasí
I přes zřetelné nálezy a poměrně jasné doklady o datování jednotlivých kosterních pozůstatků se stále najde dost lidí, kteří zásadně odmítají možnost, že by lidstvo na této zemi žilo déle než necelých deset tisíc let. Důvodem jsou pseudovědecké teorie některých extrémistických náboženských skupin, a to jak z řad křesťanů, tak i muslimů, kteří datují původ člověka podle součtu věků praotců, jak jsou uvedeni v Bibli. Tito fundamentalisté zpochybňují veškeré vědecké bádání a nedůvěřují metodám určování stáří zkamenělin a dalších nálezů. Nesouhlasí ani s většinovým názorem křesťanských teologů, kteří nevidí žádný rozpor mezi vědeckými nálezy a texty Bible.
