Pod Antarktidou teče řeka. Je dokonce delší než Temže a donedávna o ní neměl nikdo ani tušení
Jinými slovy, tato antarktická Temže protéká pod antarktickým ledovým příkrovem a podle posledního výzkumu odvodňuje obrovské území o rozloze Francie a Německa dohromady. Vše se samozřejmě odehrává hluboko pod ledem a vědci řeku objevili jen díky radaru z letadla. Celý říční systém je dlouhý 460 kilometrů a vtéká do Weddellova moře.
"Když jsme před několika desítkami let poprvé objevili jezera pod antarktickým ledem, mysleli jsme si, že jsou od sebe izolovaná," uvedli vědci ve své práci. "Nyní začínáme chápat, že tam dole jsou celé systémy, propojené rozsáhlými říčními sítěmi, jako by na nich nebyly tisíce metrů ledu."
Není to ale jen zajímavých tajemstvích, které pod ledem Antarktida ukrývá. Nově objevená řeka je pro vědce také velkým otazníkem do budoucna. Znamená to totiž, že spodní část ledové pokrývky je kluzká. Oblast, kterou říční systém odvodňuje, tak má kapacitu zvýšit globální hladinu moří až o 4,3 metru, pokud by všechen led roztál. To se sice nejspíš nestane najednou, ale vědci sami přiznávají, že nemají tušení, jak se led vlastně bude chovat, jak se planeta bude víc a víc oteplovat. A řeka pod ledem tomu všemu může ještě pomoct.
Říční systém leží pod čtyřmi masami ledu, které jsou už dnes náchylné k nestabilitě. Řeka se vynořuje pod plovoucím ledovým šelfem ve Weddellově moři, kde má tající voda také jistý potenciál "rozežírat" ledový šelf zespodu. To všechno by mohlo vést k rychlejšímu ústupu ledu, než se očekávalo. Respektive, díky objevení řeky dost možná konečně vědci vědí, proč ledovce v Antarktidě tají.
To ostatně i sami přiznávají. Objevení řeky pod ledem by opravdu mohlo dát odpovědi na značnou část otázek o tání tamních ledovců. Jinými slovy, teď to vypadá, že celý proces bude zkrátka ještě rychlejší, než si vědci mysleli, když ještě o existenci řeky neměli ani tušení. Navíc je dost možné, že pod kilometry ledu se v Antarktidě kromě již objevených jezer a této řeky toho ukrývá ještě mnohem víc.
Oteplování by například mohlo probíhat tak, že to na Antarktidě dopadne jako v Grónsku. Tam už je takové teplo, že se každé léto led na povrchu prakticky všechen roztaje. Povrch Antarktidy ale zatím stále zůstává i v létě z velké části zamrzlý, ale pokud se začne dostatečně ohřívat, pak se trhlinami a štěrbinami pravděpodobně dostane více vody k základně antarktického ledového štítu, což zase povede k tomu, že bude tát led i za touto oblastí.
Antarktida zahrnuje samotný kontinent Antarktida, náhorní plošinu Kerguelen a další ostrovní území nacházející se na antarktické desce nebo jižně od antarktické konvergence. Antarktická oblast zahrnuje také ledové šelfy, vody a všechna ostrovní území v jižním oceánu nacházející se jižně od Antarktidy, což je zóna široká přibližně 32 až 48 km. Oblast pokrývá asi 20 procent jižní polokoule. V Antarktidě alespoň po část roku také žije řada zvířat. Jsou tam tuleňi, tučňáci, albatrosi a samozřejmě také velryby a další živočichové, včetně chobotnic.
Většina antarktického kontinentu je tedy zatím trvale pokryta ledem a sněhem, bez sněhu a ledu je pouhé 1 procento této oblasti. Proto tam také jsou jen dva druhy kvetoucích rostlin, antarktická chlupatá tráva a perlorodka antarktická a pak už jen řada mechů, jaterníků, lišejníků a makroplísní.
Autorský článek, další zdroj: Phys
