Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

V podvečer 6. května 1937 se německá vzducholoď LZ 129 - Hindenburg blížila k námořnímu letišti Lakehurst v New Jersey. Posádka, která odletěla z Frankfurtu před třemi dny, si uvědomila, že musí rychle přistát, aby se vyhnula rychle se blížící bouři. To bylo zhruba v 19:20 hodin. Posádka spustila přistávací lana a zahájila přistávací manévr. O tři minuty později už byl Hindenburg v plamenech.

Loď o velikosti tří fotbalových hřišť naplněná vzduchem shořela a zbyla z ní jen kovová kostra. Třicet šest lidí zemřelo a rozmach vzducholodí se nekonal.

Katastrofa Hindenburgu stále přitahuje badatele

V těchto dnes je to už 83 let od této strašné katastrofy, a stále není jasné, co ji vlastně způsobilo. Jedno ale jasné je. Badatelé se stále snaží přijít na tu pravou příčinu, ale teorií je spousta.

Hindenburg naplněný vodíkem byl doslova klenotem německé flotily Zeppelinů. Když byl dokončen v roce 1935, byl to největší a nejdelší letoun vůbec. Vzducholoď měla být navržena pro helium, ale Spojené státy měly tehdy dominanci nad rezervami helia, čímž zabránily jeho vývozu do Německa.

Během rychlého vzestupu nacistické strany se stal Hindenburg symbolem národní hrdosti a moci Třetí říše. Vzducholoď fungovala především jako vznášející se nacistický propagandistický nástroj oznamující přes reproduktory podporu Hitlerovi. A pak přišel jeho osudný let do Ameriky.

Přestože byl 3,5krát větší než Boeing 747, mohl se Hindenburg dostat přes Atlantik za dva a půl dne. Na palubu se vešlo až 70 cestujících a 50 členů posádky s veškerým komfortem, tedy s ložnicemi, jídelnou, kuřáckou místností či barem. Měl krásná dlouhá arkýřová okna, která cestujícím poskytovala panoramatický výhled.

Mohlo za katastrofu počasí?

Posádka přistávala v silném větru a přistávací manévr musela opakovat. Když už vypadalo vše ideálně a vzducholoď dosedala na plochu, najednou se objevily plameny.

Existuje seznam možností, ale je pravděpodobné, že počasí sehrálo svoji roli. Díky ostré otočce, kterou loď musela udělat kvůli větru, se možná zatrhnul ostrý drát do jednoho z pytlů s vodíkem. Těch bylo na lodi mnoho a Hindenburg také disponoval 80 kilometry výztužného drátu, který je držel pohromadě. Pokud se tedy při ostrém manévru drát zaťal do jednoho z pytlů s vodíkem, došlo snadno k výbuchu.

Další možností je oficiální závěr vyšetřování, že požár způsobila statická elektřina při manipulaci s přistávacími lany. Protože byla bouřka, pozemní personál už chodil v mokru. Pokud se opravdu uvolnil vodík a přišel do styku s plynným kyslíkem, pak stačilo něco tak obyčejného, jako je statická elektřina.

Dodnes ale není jasné, zda některá z těchto verzí je tou, která stála za zkázou vzducholodi Hindenburg. Vědci se ale domnívají, že to byl některý z neočekávaných faktorů, který tohoto obra spálil na popel. Dále čtěte: Pátá osoba zemřela při hledání údajného pokladu ve Skalistých horách.