Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Lidé o této události dobře vědí, protože vědci vyvrtali a analyzovali ledová jádra, vzorky odebrané hluboko v ledovcích, které zachytily aerosoly síry produkované vulkanickými erupcemi, které dosáhly stratosféry a následně se usadily na zemském povrchu.

V tomto případě vědci předpokládali, že sirné ložisko zanechala velká erupce islandské sopky Hekly v roce 1104. Jenomže nová studie dospěla k závěru, že tomu bylo jinak.

Hekla zmizení Měsíce nezpůsobila

Významný objev vyplývající z tohoto revidovaného datování ledovcového jádra je hlavní a dosud nerozpoznaný bipolární vulkanický materiál s depozicí síranů datovaný na konec roku 1108 nebo na začátek roku 1109 a přetrvávající do začátku roku 1113.

Podle historických záznamů založených na astronomické zpětné kalkulaci bylo v Evropě během prvních 20 let minulého tisíciletí, mezi roky 1100 a 1120, pozorovatelných sedm úplných zatmění Měsíce.

Mezi nimi je i svědectví o zatmění Měsíce, ke kterému došlo v květnu 1110, které mluví o výjimečné temnotě během tohoto jevu.

Přestože je tato historická událost veřejně známa, vědci si nikdy nemysleli, že ji mohly způsobit vulkanické aerosoly ve stratosféře.

Která sopka tedy zatemnila Měsíc?

Pokud je nyní datování správné, je zde otázka, která sopka nakonec byla zodpovědná za tak obrovský oblak síry, když už víme, že islandská Hekla to nebyla?

I když to nelze tvrdit s naprostou jistotou, vědci si myslí, že nejpravděpodobnějším viníkem je japonská sopka Asama, která v roce 1108 vyprodukovala obrovskou erupci, výrazně větší, než jaká následovala v roce 1783, která zabila více než 1 400 lidí.

I stromy vydaly svá tajemství a prozradily, že rok 1109 byl mimořádně chladným rokem, zatímco další historické dokumenty svědčí o tom, že v daném období díky chladnému počasí nebylo možné pěstovat plodiny a vypuknul hladomor.

Všechny tyto důkazy svědčí o tom, že jedna nebo dokonce více vulkanických erupcí v letech 1108 až 1110 měly strašlivé následky pro lidstvo. Díky hustým oblakům síry se na Zemi nedostával dostatek tepla, značně se ochladilo a některé regiony západní Evropy tak musely bojovat s hladem. Dále čtěte: Vědci objevili důkazy o tom, že se v Antarktidě skrývá prastará podzemní voda z Marsu.