Vědci varují. Nebezpečí skryté pod povrchem ohrožuje celou planetu
Yellowstonský supervulkán naposledy vybuchl před 640 tisíci lety. Podle geologů se přitom jeho ničivá síla probouzí pravidelně každých zhruba 600 000 let. Za poslední dva miliony let to bylo v tomto pravidelném intervalu celkem třikrát. Další obrovská erupce tak má vlastně dnes už zpoždění. A dojít k ní může dojít doslova každou chvíli. Současná věda, přes četná seizmologická měření, neumí dobu předpokládané erupce předpovědět ani přibližně.
Až do poloviny 60. let neměli přitom vědci o supervulkánu ani ponětí. Yellowstone je totiž atypická supersopka, jejíž kalderu se podařilo najít až z oběžné dráhy Země. Kaldera má rozlohu přibližně 85 na 45 kilometrů. Pod kalderou se v hloubce od 8 do 2 kilometrů pod povrchem nalézá rozžhavený magmat. Magma se tlačí na zemský povrch a ten se zvedá. Za posledních sto let o přibližně 75 cm. Špatná zpráva je, že rychlost zvedání povrchu parku se podle vědců zvyšuje. S dalšími supervulkány se můžete seznámit v tomto článku.
Obavy z obrovského výbuchu jsou proto celkem oprávněné. A jak by katastrofický scénář podle seizmologů vypadal?
Během první hodiny by bylo silou tisíce hirošimských bomb vyvrženo zhruba 100 milionů tun lávy, hornin a popela. Lávové proudy o teplotě 500 °C by spálily vše v okruhu 130 km. Téměř celé Spojené státy by pokryla místy až několikametrová vrstva popela, která by pohřbila vše živé.
Devastující škody by se ovšem neomezily jen na území Severní Ameriky. Miliardy tun oxidu siřičitého a popele by zastínily slunce, teplota na Zemi by se snížila až o 20 °C. Nastalá „vulkanická zima" a s ní spojené sucho by trvalo několik let. V důsledku toho by na planetě vymřela značná část živočichů a rostlin a i samotné lidstvo by se ocitlo na pokraji vyhynutí.
Ti, kteří by přežili, by se museli potýkat s mrazem, nedostatkem slunečního svitu, kyselými dešti, nedostatkem pitné vody a hladem. Někteří vědci se dokonce domnívají, že by se lidstvo v podstatě vrátilo do doby kamenné.