Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Zátoka Disko leží 290 kilometrů severně od polárního kruhu. A právě odtud vyplouvají obrovské ledovce do Atlantického oceánu a zahajují tak svou cestu ke kanadskému pobřeží. Stovky ledových hor, vážící miliony tun, dosahují opravdu úctyhodných výšek. Viditelná špička ledovců vyčnívá až 50 metrů nad vodu, zatímco ponořená část sahá 300 až 350 metrů pod hladinu. Zdánlivá nehybnost těchto obrů je klamná. Neustálé praskání a dokonce i výbuchy jsou výstražnými projevy vnitřního pnutí.

Vědci vypočítali, že se z hlavního ledovce ze zátoky Disko odtrhnou každý rok ledové kry o celkovém objemu 6 250 milionů krychlových metrů. Největší ledový jazyk v této oblasti se táhne do délky 26 kilometrů a je dva až šest kilometrů široký.

Ledovce se plazí po svahu skalnatého podloží do moře rychlostí od jednoho až do sedmi metrů denně. Při tomto pohybu následně působí na ponořenou část ledovce vztlak vody, díky kterému se po čase oddělí a vytvoří tak novou ledovou kru. Hloubka zátoky dosahuje 1 500 metrů, ale u ústí se dno zvedá a kry do něj narazí. Než se uvolní a vyplují na otevřené moře, musí pozbýt část své hmotnosti, což může trvat až tři roky. O obrovském ledovci, který se odlomil od Antarktidy, jsme psali v tomto našem článku.

Na rozdíl od obvyklých představ není ledovec prostě jen zmrzlá voda. Je to zhutnělý sníh, ostrý a tvrdý jako kámen, v němž jsou všechny chemické prvky přítomné při jeho tvoření. Grónský ledovcový štít v sobě uchovává po tisíce let oxid uhličitý a metan. Tyto stlačené plyny jsou pak schopny proměnit kru v časovanou bombu, kdy se v některých případech plyny nahromaděné v ledu uvolní a vybuchnou, přičemž vymrští do vzduchu ledové úlomky ostré jako žiletka.

Plující kry však hrají důležitou roli pro mořskou faunu. Chlad, který se z nich šíří do okolních vod, zvyšuje množství kyslíku a přitahuje jako magnet ryby a korýše. Za těmi se pak táhnou predátoři jako vodní ptáci, tuleni a lední medvědi.

Ledovce ze zátoky Disko jsou již po staletí obávanou hrozbou pro lodě plující vodami severního Atlantiku. Některé z nich doplují až k 45. severní rovnoběžce a nezřídka až na zeměpisnou šířku New Yorku. Urazí tak cestu dlouhou 4 000 kilometrů a mohou způsobit lodní nehody s tragickými následky.

Nejproslulejší tragédie v historii námořní plavby se odehrála 14. dubna 1912, kdy se ve 23:40 srazil s ledovou horou pocházející nepochybně ze zátoky Disko proslulý Titanic a po necelých třech hodinách, nad ránem 15. dubna v 02:20, klesl ke dnu. Zahynulo na 1 500 cestujících a členů posádky.

Ledovce ze zátoky Disko představují nebezpečí i v současné době, i když jsou dnes podobné bludné ledové kolosy, těžko zjistitelné radary, sledovány pomocí satelitních družic.