Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Příběh faraonů začíná někde v polovině osmnáctého století, kdy do Evropy přivážejí plachetnice z afrických zemí nejen vyhledávané zboží, ale i černé pasažéry z říše zvířat. Jedním z nich je i malý chomáček drobných žlutavých mravenců, semknutých kolem několika královen a malé hromádky larev, který se choulí někde ve štěrbině rozpraskané dřevěné bedny.

Tak nějak, tiše a nenápadně, začala jedna z největších invazí v dějinách panety; invaze faraonských mravenců ze západní Afriky. S nechtěnou pomocí člověka tak v minulém století osídlili takřka celou planetu.

V Evropě se mravenci farao objevili nejprve v přístavních městech, odkud se později šířili do vnitrozemí. V druhé polovině 18. století byli známi pouze ve Středomoří, v roce 1828 byli hlášeni z Londýna a v roce 1878 z Německa. U nás byli prvně zaznamenáni v roce 1902 v jedné pekárně v pražských Nuslích a krátce nato také v botanické zahradě.

Tato dvě místa byla dlouho jejich jediným známým výskytištěm u nás. V roce 1938 se však objevují i v Ústí nad Labem a v roce 1942 v několika dalších pekárnách v Praze a v pražských nemocnicích, kde s oblibou hodují například na zakrvácených obvazech. Představují tak významné hygienické riziko nejen ve zdravotnických zařízeních, ale i v domácnostech, protože přenášejí více než 60 různých druhů mikrobů, původců závažných infekčních chorob. O jiném nebezpečném druhu hmyzu jsme psali před časem.

Každý, do jehož domácnosti faraoni zavítali, potvrdí, že jsou skutečnými všežravci, kteří napadnou a zamoří prakticky všechny potraviny uložené ve spíži či jiných přístupných místech. Preferují zejména bílkovinnou potravu. Problém je, že díky své velikosti proniknou prakticky všude a je velmi obtížné se jich zbavit, protože mohou sídlit prakticky kdekoli. Využívají kdejakou spáru, škvíru nebo štěrbinu. Mohou být pod květináči, ale i třeba 70 cm hluboko ve zdivu, v konstrukcích nábytku, v bytových jádrech či pod obložením stěn.

Zbavit se jich není opravdu nijak snadné. K jejich likvidaci je nejvhodnější topná sezona, kdy je teplota v bytech stálá a dostatečné vysoká. Tím je zajištěna vysoká a stálá aktivita dělnic, které tak ochotně konzumují speciální mravenčí nástrahy a nosí ji do hnízd. Otráví tak ostatní příslušníky kolonie, včetně samic a larev, čímž celé kolonie likvidují. Zejména v panelových domech je však vhodné doplnit nástrahy bariérovým postřikem, aby se zabránilo jejich rozšiřování šachtami a po inženýrských sítích.