Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Američtí klimatologové spolupracovali na nové studii s dalšími experty z Číny a Spojených arabských emirátů. Hlavním zaměřením vědecké práce byl vliv globálního zvýšení zemské teploty na přítomnost vody v půdě a výsledky jsou velice znepokojivé.

Většina deštných pralesů se sice nachází v nejteplejších místech na planetě a přitom jsou stále velmi vlhké, bohužel zde existují limity, při kterých celý klimatický systém kolabuje.

Vědci se zaměřili na celkem 27 klimatických modelů, aby mohli identifikovat části planety, které budou čelit největším dopadům sucha v případě, že se svět oteplí do 1,5 stupně Celsia a nad dva stupně Celsia. 1,5 stupně Celsia je limitní hodnota, která byla stanovena jako cíl Pařížské klimatické dohody. Ze závěrů studie vyplývá, že pokud se nepodaří tuto hranici dodržet, lidstvo čekají velké problémy.

„Vysoušení krajiny je závažnou hrozbou, protože může kriticky postihnout rozsáhlé oblasti důležité pro život, jako je zemědělství, kvalita vody i biodiverzita. Může velice snadno vést k devastujícím suchům a požárům podobným těm, které zasáhly na konci loňského roku Kalifornii,“ uvedl v tiskové zprávě jeden ze spoluautorů studie doktor Chang-Eui Park.

Nejvážnějším problémům podle odborníků budou v případě oteplení o více než dva stupně Celsia čelit polosuché oblasti, které se pozvolna začnou měnit v pouště a polopouště. Přičemž celkové množství těchto území bylo odhadnuto až na 15 procent všech sušších oblastí.

Pokud by se globální teplota nezvýšila o více než 1,5 stupně, množství těchto kritických oblastí by se snížilo asi o dvě třetiny, což je pro klimatology relativně přijatelný scénář.

Vzhledem k tomu, že svět se již za poslední roky asi o jeden stupeň oteplil, je nutné vynaložit veškeré úsilí států k snižování emisí skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší. Například v Číně tento problém vláda bere velice vážně a dokonce uzavírá fabriky, které porušují limity, navzdory brzdění ekonomiky.

Sucha jsou již dnes celosvětovým problémem zejména v jižních částech Afriky, na východním pobřeží Austrálie ale také například ve Středomoří. V Mexiku, Brazílii, jižní Africe a Austrálii se dříve polosuchá území mění v pouště.

Klimatické změny pociťujeme také u nás v Česku i když o mnoho méně než ve zmíněných krizových oblastech. Nezaznamenáváme sice přímé zvýšení nebo snížení ročního úhrnu srážek, přesto jsou ale patrné změny. Naprší sice přibližně stejné množství, ale srážkových dnů je mnohem méně, což má také negativní dopady na zemědělství.

Dalším problémem spojeným se zvyšováním teploty Země je také nadměrné odtávání polárních oblastí, které zvyšují hladiny oceánů. Vědci například nedávno zveřejnili velice zajímavý pohled na největší ostrov světa – Grónsko.