Nejnovější

Proč se Země ještě s ničím nesrazila? Analýza chaosu ve sluneční soustavě přišla na zázrak, díky němuž se planety vyhýbají srážkám už miliardy let

Modrá díra je zatopený závrt, tedy krasový útvar. A takových modrých děr už bylo ve světových mořích nalezeno několik. Ta mexická byla objevena nedávno a z vědeckého průzkumu vyplývá, že má plochu 13 690 čtverečích metrů a vyznačuje se velmi strmými stranami s 80stupňovými sklony. Její ústí se nachází zhruba 5 metrů pod hladinou moře, kde se voda výrazně mění s gradienty teploty a slanosti.

Pokud jde o hloubku, je mexická modrá díra těsně na druhém místě za modrou dírou, která byla nalezena v Číně a jež má hloubku 300 metrů. Mexická modrá díra je však výrazně hlubší, než slavná Velká modrá díra u pobřeží Belize, která je hluboká 125 metrů.

Mexická modrá díra byla objevena u jihovýchodního pobřeží mexického poloostrova Yucatán, tedy u místa, kam před 66 miliony let dopadl notoricky známý asteroid, který měl vyhladit z povrchu Země  dinosaury. Modrá díra se tak stává součástí místa, jež je plné fascinující geologie, jako je největší podvodní jeskyně na světě s názvem Sistema Sac Actun.

Vědci, kteří mexickou modrou díru Taam ja objevili, věří, že následné studie se zaměří na analýzu mikrobiální rozmanitosti tamních vod a pochopení toho, jaký život tam žije. Studium struktury a geologie modré díry by také mohlo osvětlit prostředí a klima dávné minulosti. Koneckonců, modré díry, jako je tato, vznikly během poslední doby ledové, kdy hladina moří byla o více než 100 metrů níže, než v současnosti. Původně tedy modré díry byly vápencovými jeskyněmi, ale jak hladina moří stoupala, zaplavovala je a stropy jeskyň se následně zhroutily a vytvořily vlastně mořskou jeskyni.

Země a Příroda

Předzvěst katastrofy? Na dně oceánu v Pacifiku je díra, která vědce začala velmi znepokojovat

Vědci ale ještě tyto modré díry zcela nepochopili. Například jejich chemické složení naznačuje, že voda v nich pravděpodobně interaguje s podzemní vodou a dost možná i s různými tělesy hornin nebo sedimentů, které zadržují podzemní vodu. Modré díry také obsahují málo kyslíku a sluneční světlo zdaleka neproniká do velkých hloubek. Přesto v modrých dírách existuje život, který se těmto těžkým podmínkám přizpůsobil.

I přes mexický objev nové modré díry a její velkou hloubku, zůstává stále největší na světě Velká modrá díra u Belize. Ta sice není tak hluboká, jako mexická a čínská modrá díra, ale je skutečně obrovská. Rozprostírá se totiž na ploše 70 650 čtverečních metrů. Analýza stalaktitů nalezených ve Velké modré díře ukazuje, že k jejímu formování došlo před 153 000, 66 000, 60 000 a 15 000 lety. Velká modrá díra je součástí většího systému Belize Barrier Reef, který je na seznamu světového dědictví UNESCO.

Autorský článek, další zdroj: Live Science