Na ruské Sibiři našli vědci „zombie viry“. Ty mohou při správných podmínkách znovu ožít a napadnout civilizaci
Francouzský vědec Jan-Michel Claverie studuje svět virů zmrazených v čase už mnoho let a našel „zombie viry“, které lze za správných podmínek oživit, což znamená, že budou znovu infekční. Na jednom z takových virů, který v permafrostu objevil, to už vyzkoušel v laboratoři a bohužel se mu to povedlo. Vir úspěšně infikoval amébu, tedy jednobuněčného eukaryota. A tak on i jeho tým pokračoval dál. Postupně z permafrostu odebrali další zmrzlé viry a přivedli je zpět do infekčního stadia. Nejstarší z těchto virů je podle uhlíkovém datování starý 48 500 let.
Claverie tak odhalil tikající problém. Pokud arktický permafrost bude i nadále rozmrzat, a to se děje čtyřikrát rychleji než ve zbytku světa, bude to mít na lidskou civilizaci vážné dopady. „Považujeme tyto viry infikující améby za náhražky všech ostatních možných virů, které by mohly být v permafrostu,“ řekl Claverie pro CNN. „Naše úvaha je taková, že pokud jsou amébové viry stále naživu, není důvod, proč by ostatní viry nebyly stále živé a schopné infikovat své vlastní hostitele.“ A Claverie už díky své studii má důkazy o tom, že v permafrostu žijí i viry a bakterie schopné infikovat lidi.
Pokud se totiž v permafrostu nachází virus, se kterým lidstvo nebylo v kontaktu po tisíce let, je pravděpodobné, že si s ním lidský imunitní systém neporadí. Zatím ale vědci netuší, jak nebezpečné mohou tyto viry být a neumějí ani odhadnout, jak se bude těmto virům a bakteriím po rozmrznutí dařit.
Vzhledem k tomu, že permafrost pokrývá prakticky jednu pětinu severní polokoule, nejsou viry a bakterie, které mohou napadnout lidský organismus, to jediné, co se tam zatím bezpečně schovává. Vědci také dobře vědí, že pod ledem je díky lidské aktivitě spousta chemického a radioaktivního odpadu. A to se při oteplování, kterým naše planeta prochází, jednoho dne vynoří z ledu.
A kromě toho led také zmrazil prastará zvířata a rostliny. Snad si všichni vzpomenou na objevy chlupatých mamutů nebo jeskynního medvěda. Nicméně to pořád není všechno. Led ukrývá i doslova starověké bakterie, které díky tání rovněž mohou být uvolněny a reaktivovány, a to dokonce po dvou milionech let. Už se to také děje. V roce 2016 se na Sibiři objevila ohniska bakteriální infekce antraxu u lidí a sobů.
Permafrost zabírá asi 15 procent severní polokoule a zahrnuje oblasti Aljašky, Grónska, Kanady a Sibiře. Může se také nacházet na vrcholcích hor na jižní polokouli a pod oblastmi bez ledu v Antarktidě. V posledních letech to ale vypadá, že především na Sibiři tání permafrostu zrychluje.
Permafrost obsahuje velké množství biomasy a rozložené biomasy, která je pod ledem uložena jako metan a oxid uhličitý, čímž se půda prakticky stává úložištěm uhlíku. Jak globální oteplování ohřívá ekosystém a způsobuje rozmrazování půdy, uhlíkový cyklus permafrostu se zrychluje a uvolňuje velkou část těchto skleníkových plynů obsažených v půdě do atmosféry, čímž vzniká cyklus zpětné vazby, který ještě urychluje změnu klimatu. Proto permafrost taje rychleji, než jiné oblasti naší planety. Vědci předpokládají, že z tajícího ledu se už nyní ročně uvolňuje obrovské množství mikrobů, včetně plísní a bakterií. Často se navíc tyto mikroby uvolňují přímo do oceánu, takže je migrace ryb přenáší do celého světa. Co všechno ale lidstvo čeká, až led rozmrzne, to ani věda nyní nedokáže specifikovat. Zatím jen existují dílčí důkazy o tom, že to nebude žádná legrace.
Autorský článek, další zdroj: Business Insider
