Záhadní tvorové mezi námi. Je na jejich existenci něco pravdivého?
Jejím cílem je identifikovat a popsat bytosti, které se vyskytují v lidových pověstech, folklóru, starých bájích a legendách. Kryptozoologové se snaží shromáždit dostatek důkazů, že tyto bytosti existují.
Dnešní kryptozoologové se už nespokojují se svědectvími přímých pozorovatelů či pověstmi kolujícími v lidovém podání, ale v honbě za potvrzením svých teorií využívají zcela moderních prostředků. Používají kamery citlivé na pohyb a vybavené nočním viděním, záznamová zařízení zachycující zvuky, citlivé sonary, které si nic nezadají s nejmodernější vojenskou technikou a další elektronická zařízení.
To všechno jim má pomoci najít konečně ten nezvratný důkaz o existenci tvorů, o jejichž přítomnosti mezi námi jsou přesvědčeni.
Ne všichni vědci však kryptozoologii zatracují. I mezi kryptozoology najdete ve světě známá jména z akademických kruhů. Vzhledem k tomu, že kryptozoologie má své kořeny v biologii, zabývá se především objevováním nových druhů či poddruhů a mnozí kryptozoologové v tom byli velmi úspěšní.
Tak se podařilo objevit například gorily nížinné, okapi, který vypadá jako kříženec žirafy a zebry, dva druhy lalokoploutvých ryb a řadu dalších druhů, které byly považovány za dávno vyhynulé. Skuteční kryptozoologové nejsou žádní lovci monster. Čím více zpráv svědčí o nějaké nadpřirozenosti podivného tvora, tím měně je zajímavý pro kryptozoology. Lov monster, démonů, vlkodlaků, duchů a jiných nadpřirozených bytostí přenechávají lovcům paranormálních záhad. Monstra z hlubin, ze kterých běhá mráz po zádech. Čtěte více.
Typickým příkladem, kterým kryptozoologové dokládají úspěšnost svých teorií, je například objev okapi, zvířete, které bylo považováno za dávno vyhynulé. Právě jeho objev připisuje na své konto Mezinárodní kryptozoologická společnost, která si jej dokonce dala do svého znaku. Kryptozoologové dlouho upozorňovali na zprávy o výskytu tohoto zvířete v Kongu, až se tam v roce 1901 vypravila britská expedice Sira Harryho Johnstona, která skutečně jeden exemplář ulovila. Jde o typickou živou fosilii, protože tato zvířata žila ve třetihorách, tedy možná někdy před 60 000 000 lety.
Jedním ze zvířat, jejichž existence opravdu nedá kryptozoologům spát, je tasmánský tygr, velký masožravý vačnatec, jehož poslední exemplář uhynul v tasmánské ZOO v roce 1936. Tento dravec podobný vlkovi s pruhovanými zády byl v přírodě vyhuben lidmi a přemnoženými divokými psy. Kryptozoologové se však nevzdávají a stále pátrají. A v poslední době se zdá, že úspěšně. Podařilo se jim získat už několik filmových záběrů tasmánského tygra v přírodě, které považují za nezpochybnitelné. Nezbývá než čekat, až se nějaký exemplář podaří odchytit.
