Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Představte si toto: Před miliony nebo miliardami let, v době, kdy byla Sluneční soustava více zaplněna, se obří kometa dostala do dosahu naší atmosféry. Pohybovala se rychle, několik desítek kilometrů nad zemským povrchem, ale stále příliš vysoko na to, aby shořela jako ohnivá koule.

Pohybovala se ale také dostatečně nízko, aby ji atmosféra trochu zpomalila. A tak, úplně zjednodušeně řečeno, tato kometa nachytala mikroby, které skončily hluboko v jejím porézním povrchu, chráněné před zářením hlubokého vesmíru, když se nakonec kometa dostala úplně mimo Sluneční soustavu. Než kometa skončila v jiné Sluneční soustavě s obyvatelnými planetami, uplynuly desítky tisíc, možná miliony let. Nakonec objekt narazil do jedné z těchto planet, uložil v ní mikroby a vytvořil novou základnu pro pozemský život ve vesmíru.

Vědci tomu říkají výsev vzdálených hvězdných systémů s exportovaným životem.

Stalo se to několikrát

Oba astrofyzici z Harvardské univerzity tvrdí, že alespoň první část tohoto příběhu, tedy ukládání mikrobů do komety, která opouští Sluneční soustavu, se měla odehrát nejméně jednou, ale pravděpodobně několikrát v historii Země.

Existuje důvod se domnívat, že by to bylo možné. Řada experimentů s použitím malých raket v 70. letech našla kolonie bakterií v horní atmosféře. Komety skutečně vstupují a opouštějí naši Sluneční soustavu čas od času a výpočty harvardských vědců ukazují, že je pravděpodobné, že se tak stalo v případě velkých komet, které se dostaly do blízkosti Země. Komety jsou porézní a ve skutečnosti by mohly chránit mikroby před smrtelným zářením, protože některé mikroby mohou ve vesmíru přežít pozoruhodně dlouhou dobu.

Není ovšem mimo jiné jasné, zda vůbec nějaké mikroby skutečně v naší atmosféře jsou. Ty raketové experimenty ze 70. let jsou staré a sporné a vědci stále nemají dobrý obrázek o tom, jak biologie horní atmosféry opravdu vypadá, natož aby věděli, jak vypadala před stovkami milionů let, kdy byla setkání s kometami mnohem běžnější.

Největší otázkou však je, co by se stalo mikrobům poté, co by se přenesly na nějakou kometu. Je pravděpodobné, že některé bakterie by mohly přežít desetiletí ve vesmíru, tedy dost dlouho na to, aby dosáhly třeba Marsu. Existuje však jen málo přímých důkazů o tom, že by nějaké bakterie mohly přežít tisíce nebo miliony let, které jsou nezbytné k cestování do jiného obyvatelného hvězdného systému.

Nyní vědci díky novým výpočtům chtějí vědět, jak přesně vypadá biologie horní atmosféry a jak na ni mohou komety reagovat. Existuje důvod si myslet, že alespoň některé bakterie by mohly přežít velmi dlouhé cesty hlubokým vesmírem. Dále čtěte: Život na Marsu existuje. Soudě podle objevené sochy.