Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

V současné době žije v České republice přibližně 800 tisíc diabetiků. Na celém světě pak podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí tímto onemocněním asi čtvrt miliardy lidí. Závažného chronického onemocnění, které se projevuje poruchou metabolismu sacharidů, rozlišujeme dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Z celkového množství diabetiků připadá na diabetiky prvního typu pouze 7,5 až 10 %.

První zmínky o diabetu pocházejí už ze starého Egypta. Ale až roku 1869 popisuje Paul Langerhans nově objevené ostrůvky ve slinivce břišní, které po něm dodnes nesou jeho jméno. V roce 1907 pak lékař M. A. Lane tyto ostrůvky podrobně prozkoumal a rozlišil v nich buňky dvou typů. Z tohoto zjištění pak bylo následně odvozeno, že by některé z těchto buněk mohly tvořit hypotetický hormon, který snižuje hladinu cukru v krvi, který byl pojmenován jako inzulin.

Revoluci v léčbě diabetu pak znamenal objev inzulinu. V roce 1921 byl pak inzulin extrahován z psího pankreatu a po řadě pokusů na psech byl aplikován nemocnému dítěti. Za tento počin byla kanadskému chirurgovi Fredericku Bantingovi  a profesoru Macleodovi udělena Nobelova cena za lékařství. Úspěšná léčba cukrovky byla zahájena. K nám se pak dostal inzulin o dva roky později, v roce 1923.

Léčba je však dodnes spojena s nutností aplikovat inzulin do organismu injekčně, a to v intervalech podle naměřených hodnot glukózy v krvi a s trvalou dietou, což do jisté míry snižuje kvalitu života diabetiků. A tak už více než dvacet let probíhají výzkumy a klinické studie zaměřující se na transplantaci ostrůvků buněk, které vedou k uvolňování inzulinu a monitorování hladin glukózy v krvi. Současný způsob jejich aplikace skrze játra je příliš invazivní, navíc velmi bolestivý. Lidský imunitní systém má v takovém případě tendence velké procento transplantovaných ostrůvků ničit. Což v důsledku znamená, že se nepříjemná léčba míjí účinkem. A právě zde přichází ke slovu nová studie. Nová naděje pro zrakově postižené.

Nová sada slinivkových buněk v objeveném kolagenovém roztoku se do těla vpraví jednoduše injekcí pod kůži. Mělo by to být jednak účinnější, jednak samozřejmě méně nepříjemné. Poté, co se roztok dostane těsně pod kůži, by měl ztuhnout. Tělo následně rozpozná kolagen a dodá mu tok krve k výměně inzulinu a glukózy. Skvělé na této léčbě je to, že se provádí ambulantně a nemusíte jít na operační sál. „Je to tak snadné, jak snadně to vypadá,“ potvrzuje profesor biomedicínského inženýrství a základních lékařských věd v Purdue.

Nová metoda by mohla pomoci nejen s léčbou diabetu, ale měla by pomoci i při zánětech slinivky. Nově objevená kolagenová formule v sobě tak skrývá ohromný potenciál. Zdá se, že se po více než dvou desetiletích výzkumů podařilo objevit léčbu, která by mohla diabetikům opravdu pomoci a výrazně zlepšit kvalitu života milionům lidí.