Naplňuje se dávný Churchillův sen: maso bude k dostání bez nutnosti porážky zvířat
Výrok britského ministerského předsedy ohledně masa získaného jinak než chovem a porážkou zvířete, se datuje už do roku 1932. Tehdy šlo o řeč z kategorie naprosté utopie. Po osmdesáti šesti letech se ale Churchillův sen začíná naplňovat. Máme se těšit, nebo bát? Bude to přínos pro lidstvo, nebo jde o cestu zcela špatným směrem?
Princip
V principu jde o to, že se použijí kmenové buňky získané z živých zvířat. Ve vhodném prostředí a na vhodné struktuře dojde k jejich dělení, množení a růstu. Vytvoří se svalová tkáň, tedy maso. Jde o proces, který se dnes používá i při různých terapiích pomocí kmenových buněk. To nové spočívá v tom, že se tak děje zcela mimo tělo živého hostitele. Tkáň sice „žije“, ale je zcela mimo jakéhokoliv tvora. Nelze tedy konzumací tohoto masa žádnému zvířeti ublížit. První pokusy o výrobu umělého masa se konaly už v roce 2013.
Chuť a cena
Cena prvního hamburgeru před pěti lety byla astronomická. Šlo o čerstvý experiment. Hovoří se o ceně asi 330 tisíc dolarů. Na konci letošního roku už mají být ceny mnohem příznivější. Hamburger za 11 dolarů. Pro našince sice příliš, ale pro Američana přijatelné. Navíc je to příležitost pro ty, kdo se vyhýbají konzumaci masa z etických důvodů. Do budoucna se předpokládá, že bude cena dále klesat. Celý byznys má největší šanci na úspěch, pokud dokáže nabídnout příznivější ceny než běžná produkce.
Bude ovšem uspokojivá chuť? Tato otázka je pro další úspěch produktu klíčová. Zatím to vypadá, že je vše v pořádku. Pro někoho překvapivě, pro jiného očekávatelně – čisté maso chutná jako maso. Podle toho, které kmenové buňky se použijí, můžete získat hovězí, vepřové, kachní, kuřecí. Dají se produkovat také játra na paštiky a další varianty.
Zdraví a ekologie
Než se produkt dostane na volný trh, projde sérií mnoha zkoušek. Zatím se ale zdá, že by měl být zcela zdravý neškodný. Naopak vývojáři mluví o zdravotních benefitech, které budou dány tím, že maso ze zkumavky nebude kontaminováno bakteriemi, které pocházejí z provozu na jatkách. Také bude obsahovat předem dané složení tuku. Mluví se též o možnosti ovlivnění tukových buněk, aby produkovaly zdravější omega 3 mastné kyseliny. Podle těchto předpokladů jde o produkt snů.
Z ekologického hlediska by též mělo jít o naprostý průlom. Studie uvádějí, že už v roce 2050 běžná zemědělská produkce nestačí na poptávku po mase z tradičních chovů. „Čisté maso“ by mělo snížit produkci skleníkových plynů o 78 – 96 %. Spotřebuje se o 7 – 45 % méně energie. Zabere se o 99 % méně půdy. Spotřebuje se o 82 – 96 % méně vody. Zdá se, že řeč čísel je jasná.
Námitky
Námitkou může být, že hospodářská zvířata jsou stále potřebná k získávání kmenových buněk. Produkce masa tedy zcela odříznuta od potřeby hospodářská zvířata chovat nebude. Je ale pravda, že odběr kmenových buněk se nemusí dít prostřednictvím porážky.
Další námitkou je, že kdybychom ve významné míře zlikvidovali klasické chovy, mělo by to v mnoha případech špatný vliv na krajinu, na přirozený způsob spásání luk a pastvin. Zdá se proto, že řešením bude zachování obojího typu zemědělské produkce vedle sebe.
Tradiční chovy budou více zaměřeny na využití volných pastvin, na spotřebu trávy na místech, kde jí je dostatek. Maso z továren bude sytit lidstvo. Ještě je ale třeba vyřešit jiné problémy, které lidstvo čekají. Podle informací, které jsme přinesli v jiném článku, mizí z přírody hmyz. To by byla větší pohroma než nedostatek masa.
