Jak velký skutečně byl a co opravdu víme o největším dinosaurovi všech dob
Možná už jste zaznamenali, že nejdelším tvorem všech dob byl donedávna dinosaurus s podivným jménem Amphicoelias fragillimus (nyní se jmenuje Maarapunisaurus fragillimus). O existenci tohoto svrchnojurského obra většina vědců nepochybuje, i když jeho gigantický obratel vysoký 2,7 metru známe jen z nákresu.
Vzhledem k přehodnocení podoby tohoto dinosaura však jeho tělesná délka klesla z původně odhadovaných 40 až 60 metrů na „pouhých“ 30,3 až 32 metrů. Tím pádem se již nejedná o nejdelšího známého dinosaura, proto se po rekordmanovi musíme porozhlédnout jinde. Jako vždy je zde největším problémem nekompletnost obřích exemplářů sauropodů, takže přesnou představu si můžeme udělat jen stěží. Nejdelší poměrně kompletní kostrou zůstává „stařičký“ Diplodocus carnegii s rekonstruovanou délkou zhruba 27 metrů, o rekordní míru se ale nepochybně nejedná.
Minimálně pět známých druhů sauropodních dinosaurů překonávalo délkou plejtváka obrovského
V současnosti je známo asi pět druhů dlouhokrkých sauropodů, jejichž celková tělesná délka mohla dosáhnout „magické“ hranice 35 metrů, čímž překonávají i největší známé kytovce (rekordní zjištěná míra u plejtváka obrovského činí asi 33,6 metru, prokazatelná rekordní délka, změřená vědeckými metodami, však činí „jen“ 29,9 metru).
Zmíněné délky 32 až 35 metrů pravděpodobně dosahovaly severoamerické druhy Supersaurus vivianae a Diplodocus hallorum i čínský Mamenchisaurus sinocanadorum. Jen o trochu „kratší“ jsou pak druhy Sauroposeidon proteles z USA (27 až 34 metrů) a „Antarctosaurus“ giganteus z Argentiny (do 33 metrů).
Nejhmotnějšími a zároveň i nejdelšími druhy jsou pak někteří jihoameričtí a severoameričtí titanosauři. Alamosaurus sanjuanensis i v roce 2017 popsaný Patagotitan mayorum mohli při hmotnosti nad 70 tun dosahovat délky až kolem 37 metrů, možná i více. Skutečným rekordmanem však i po 25 letech od svého formálního popisu zůstává téměř stotunový kolos Argentinosaurus huinculensis.
Dinosauři byli delší, nikoliv ale těžší než rekordní velryby
Překvapující je skutečnost, že tento gigant nebyl jen nejtěžší, ale zřejmě i nejdelší ze známých druhů dinosaurů (alespoň pokud můžeme věřit podobě jeho rekonstruované kostry). Zatímco některé konzervativní odhady délky argentinosaura nepřekračují rozmezí 25 až 30 metrů, nejslavnější smontovaná kostra z instituce Museo Municipal Carmen Funes v argentinském městě Plaza Huincul (provincie Neuquén) měří na délku rovných 39,7 metru. Nejvyšší bod hřbetní části páteře pak dosahuje výšky asi 7,3 metru nad zemí. To odpovídá například délce deseti osobních automobilů nebo tří autobusů za sebou.
Výška samotné hřbetní části pak odpovídá takřka dvěma dospělým žirafám (nebo čtyřem dospělým mužům) nad sebou. Hmotnost tohoto hypotetického jedince byla odhadnuta na 60 až 88 tun v závislosti na použité metodě výpočtu. Vědecká studie z roku 2013, v jejímž rámci byl exponát podrobně zkoumán, stanovila mimochodem odhad hmotnosti na 83 230 kilogramů.
Argentinosaurus vážil tolik, co 16 dospělých slonů!
To odpovídá zhruba šestnácti dospělým slonům, sedmdesáti osobním automobilům nebo více než tisícovce dospělých osob. Problém je ovšem v tom, že kostra je z větší části smontována pouze na základě hypotetické podoby různých jejich částí. Drtivou většinu kosterních elementů tohoto dinosaura totiž vůbec neznáme a není jisté, že neznámé kosterní části byly tvarově odpovídající jiným druhům titanosaurů. V odhadované délce i výšce kostry tak může být velký rozptyl, například až mezi 28 a 45 metry (zejména v závislosti na délce krční a ocasní páteře). Již zmíněná vědecká studie podala přesvědčivý důkaz, že i takový kolos se mohl efektivně pohybovat, byť jen relativně pomalou rychlostí 8 km/h. Je tedy jisté, že i takto masivní jedinec skutečně mohl existovat. Pomyslná hranice 40 metrů délky tedy rozhodně nemusela být nepřekonatelná ani pro relativně „krátké“ robustní titanosaury. Více informací se dočtete také v tomto článku.
