Pohled na lidskou tvář podle nové studie neurologů spouští unikátní mozkovou aktivitu
Když pozorujeme své okolí, neuvědomujeme si velmi rychlé pohyby našich očí zvané sakády. Pomocí sakád přijímá náš mozek informace z vizuálních podnětů a v závislosti na tom, na jaký objekt se zrovna díváme, se v našem mozku spouští jedinečná aktivita.
„Zatímco obvykle nevnímáme vlastní pohyb očí, náhlá změna vizuálního vstupu s každou sakádou má podstatné důsledky na neurální úrovni,” vysvětluje tým neurologů vedený kognitivním vědcem Tobiasem Staudiglem z Mnichovské univerzity v Německu.
Výzkumníci svůj experiment provedli na pacientech s epilepsií, kteří měli do mozku implantované elektrody. Tato intervence je pro neurology užitečná, proto ve svých studiích pracují právě s dobrovolníky trpícími na epilepsii.
Jim ukazovali různé vizuální podněty na obrazovce. Speciální kamerový systém monitoroval pohyby jejich očí a elektrody současně monitorovaly nervovou aktivitu v amygdale a hipokampu. Výsledky těchto pozorování byly publikovány v časopise Science Advances.
Sociální paměť
Vědci zaznamenali specifickou aktivitu neuronů v amygdale i hipokampu, která se od ostatních stimulů lišila. Tým to vysvětluje jako důkaz o zpracovávání paměťového kódování pro důležité sociální informace v mozku, odlišné od ostatních informací.
„Dalo by se namítnout, že tváře jsou jedním z nejdůležitějších objektů, na které se díváme,” řekl hlavní autor studie Ueli Rutishauser.
„Při pohledu na tvář děláme mnoho důležitých rozhodnutí, včetně toho, zda někomu věříme. Poznáme, zda je ten druhý naštvaný, nebo šťastný. Zjišťujeme, zda jsme toho člověka již viděli, nebo nikoliv,” dodal. Tohle všechno podle vědců začíná sakádami.
Již dřívější studie ukázaly, že při pohledu na lidskou tvář se aktivita neuronů v amygdale zvyšuje. Podle neurologů je možné, že tyto signály jsou přenášeny z amygdaly do hipokampu, kde dochází ke zpracování podnětů s vysokým sociálním a emocionálním významem.
To může být důležité také pro kódování paměti důležitých událostí a sociální paměti. Podíl této aktivity byl podle odborníků podstatně větší v amygdale, což naznačuje její důležitější roli v tomto procesu.
Zdroj: Science Advances, sciencedaily.com.